Tak jsme usoudili, že by bylo škoda , aby takové poznatky členů tohoto fora zapadly a proto aby byly více na očích, zdovolením přesouvám sem. viewtopic.php?f=51&t=1768 Zde je debata.
Petr C
-záhon je záhon -ten nemůžu strčit do stínu, ani omezit nebo přidat zálivku. Takže řada stromků s narušeným balem nebo z radikálně jiného stanoviště nebyla schopná na
otevřeném a málo stíněném záhonu přežít. Takže byly velké ztráty.
-dále plevele se bez pravidelné údržby přímo šíleně šíří. Mohl jsem stromky navštěvovat jen jednou až dvakrát za dva měsíce. Znamenalo to vždycky hroznou dřinu s odplevelením
záhonu, doslova boj s pralesem. Spodní větve stromků tak byly velkou část sezóny ve stínu plevele a tak postupně odumíraly nebo výrazně slábly. Naopak horní části korun
stromků byly přebujelé a silné.
-stejně tak kořeny se buď vyplavovaly z půdy a tedy se jim moc nechtělo do jemnějšího větvení blízko kmene nebo byly zasazeny hlouběji, vytvořily dlouhé silné a opět málo
větvené kořeny a celé nebari bylo téměř bez borky. Navíc, jakýkoliv uzel nebo motanice kořenů jen zesílila a ještě více znehodnotila kořenovou soustavu a náběhy.
-pokud jsem dobře odhadl potřebné rozestupy stromků, nic se nedělo, ale přílišná blízkost dalších stromků způsobovala vyholování a odumírání celých stran stromků.
-zavalované rány tvořily až moc velké boule než zával do roviny s okolím.
-velmi obtížně se stromek alespoň trochu tvaruje. Člověk u něho klečí nebo leží ve zkroucených polohách a stejně nemá správný přehled, co a jak natvarovat a jak dál. Drátování
prakticky není možné -drát by rychle zarostl. Svoje stromky jsem tak tvaroval pouze řezem a střihem, výsledkem tak bylo i plno špatných jizev a nechtěných velkých boulí závalů a
to nemluvím o špatné volbě některých tvarování..
Na druhou stranu byly i plusy:
-při každé návštěvě byly stromky viditelně silnější. Takže pro amatéra jako já to byl balzám na duši, že má nějaké výsledky, a že se stromku daří. V misce první rok po přesazení
stromek skoro neroste, jen regeneruje kořeny a terpve další rok se rozjede a třetí čtvrtý rok je už zase pomalu třeba redukovat kořeny a tedy zase zastavit růst. Ve volné půdě
jede stromek každou sezónu naplno a to i se špatným hnojením nebo zálivkou.
-při bujném růstu a při mých řídkých návštěvách stromek stačil naznačovat nové směry a možnosti tvarování a tak mi sám pomáhal a ukazoval, kam dál.
-snadno a rychle už během jedné sezóny stromek svým výrazným růstem a velkou schopností regenerace sám napravoval mé chyby v tvarování i v řezu a střihu.
-jakákoliv rána se snadno zavalovala a to velmi rychle.
-i po větším řezu stromek znovu vytrvale obrážel a to několikrát za sezónu.
-absolutně žádné starosti se zálivkou.
-absolutně žádné starosti se zimováním -dobré hlubší kořeny stromek snadno udržely při životě.
Takže abych to shrnul, je volná půda a volná půda! Ideálně by to měl být stíněný záhon s namíchaným substrátem a každodenní péčí ohledně zálivky, hnojení a plevele.
Volná půda umožní i začátečníkovi rychle a skoro zdarma získat silný stromek. Ale zároveň, pokud se jedná jen o běžnou zahradu s minimem péče, způsobí si člověk na stromku plno vad, které ho rovnou diskvalifikují z možných hodnocených výstav, a nebo pak člověk stráví následující dlouhá léta odstraňováním spousty vad na kořenech (propletených a málo větvených), borce(chybějící na nebari), s hojením ran (pomalé zavalování velkých ran po přerostlých větvích a odstraňování velkých boulí po rychlých závalech) a s tvarováním (dohánění zameškaného tvarování drátováním, výměna větví, vracení obrostu atp.). Ideální je tedy brát z přírody pouze stromky, které už nepotřebují sílit (ideálních a dostupných stromků ale mnoho není) a nebo je získávat výměnou nebo nákupem (což vyžaduje finance). Vypěstovat kvalitní rostliny ve volné půdě z tenkých proutků je pro amatéra nemožné a vyžaduje to plno nejlepších zkušeností a znalostí, tedy už musíte být "Mistr" zahradník-bonsajista. S kontejnerem nebo miskou jsem většiny problémů ušetřen, jen to celkové sílení není velké, ale to by zase už nemělo být požadováno jako prioritní.
Takže je na každém, v jaké situaci se nachází a co je jeho cílem v koníčku pěstování bonsají a podle toho si ten který z nás zvolí svůj způsob pěstování.