Přesazení trojáku od Ládi

[Ladislav Kotál]

A stejně mě to nedá:Vím, že to sem nepatří, ale musím napsat jeden postřeh.Při jedné společné dílně nám Juraj řekl, že stromy v miskách úplně klidně a cíleně zalévá v poledne, na plném slunci, a to jehličnany i listnáče, jednak do misek, jednak přes listí a jehličí. Tahle informace alespoň mě nutila v duchu si poklepat na čelo a myslet- to je přece blbost.-spálení listů, šok....... Ale Juraj pokračoval výkladem, že kytky jsou jako lidi. V horku se snaží šetřit vodou,proto zatahují všechny póry a přežívají. Když je polejeme-samozřejmě ne ledovou vodou-stromy se ochladí a "nadechnou", tím se opět rozjedou a rostou.(to je samozřejmě zcela laicky řečeno). Od těch dob jsem tuto činnost začal zkoušet a stromům to viditelně prospívá.Dokonce ani dlanitolisté javory , buky, habry neprotestují a nehyzdí se spálenými a deformovanými listy. Proto když Juraj co se týká bonsají řekne skoč! , tak skočím a nepátrám po zažitých termínech. Kdybychom nezkoušeli nové věci, dodnes bydlíme v jeskyni a žereme syrové maso.

[Jiří Svačina]

Vážení pánové - Pěstování dřevin je hospodářsky významným oborem lidské činnosti. Ve světě jsou v okrasných, lesních i bonsai školkách v půdě i různých nádobách mnoho let pěstovány desítky milionů stromů. Rostliny, substráty, vše kolem, co , jak a proč funguje, je již nejméně sto let přežvýkáváno desítkami výzkumných pracovišť všech vyspělejších zemí světa a dokonale v odborné literatuře popsáno. Pane kolego není třeba " žrát syrové maso a bydlet v jeskyni," ale také není třeba objevovat věci popsané a známé.
K dalšímu hrubému příspěvku . On ani já není vědec ani profesor nebo co/ atd./co si sem něco napíše. Jak snad víš, řadu věcí při pěstování rostlin je možno řešit několika způsoby, tak nevím proč se rozčiluješ za věcnou připomínku. Jsem člověk který se touto problematikou v této zemi - v domácích podmínkách zabývá dlouhá léta. Ve svém prvním příspěvku jsem věci snad dost srozumitelně popsal a i reakce dalších lidí jsou srozumitelné a je z nich snad zřejmé, že termín z nějakého důvodu zvolený pro tyto práce je přinejmenším neobvyklý.
Ke konkrétní, Jardou položené otázce -
Základní - hlavní vhodný termín pro přesazování domácích dřevin, který je možno všem obecně doporučit, a bez rizika větších ztrát, je období následující po období stagnace, na počátku vegetace - to je u nás i jinde ve světě předjaří a jaro. V této době jsou životní pochody rostlin ještě z období /u nás zimní/ stagnace růstu zpomalené a rostliny vyrývání a velké redukce dobře snášejí. Následující přirozený start do vegetace je v období mírných teplot a vyšší vlhkosti vzduchu, pro růst příznivém. Jestli tyto stromy rostou ve školkách, zahradnictví, zahradě či přírodě je úplně jedno. Konkrétní termíny se podle polohy - v nížinách či na horách , a i různých zemích světa pochopitelně liší i o několik měsíců.
Že různé druhy je možno přesazovat i v jiných , ale ne již tak jasně daných termínech, a že rostliny přežijí i dost hrubé zákroky i v jiných obdobích a že jinak se pěstují třeba ovocné stromy, a tak i třeba Sakury, růže , azalky atd, nebo že jinak rostou některé stromy v asi lepších podmínkách třeba u kluků na Valašsku než v horkém a suchém létě Jižní Moravy je už pochopitelně také dobře známo. Ale pokud se ptáš na obecně platné doporučení , navíc určené na těchto stránkách především pro nejisté začátečníky, nemůže ti žádný trochu rozumný zahradník napsat nic jiného než to jaro. Nekonkrétní hádanka je spíš to Láďovo " ten strom ano a ten ne " to je asi podle zkušeností a posouzení stavu-růstu konkrétní rostliny , ale to už není tak snadné vysvětlit.
Přesazování rostlin pěstovaných v nádobách - kdy nedochází k rozebírání kořenového balu a rostlina je šetrně přenášena do zpravidla větší nádoby, je pochopitelně možné provádět i v plném růstu, prakticky po celý rok. Ale pro mladé a prostokořené rostliny, řízky atd. jsou opět na celém světě vhodné termíny pozdní podzim, po skončení vegetace a opadu listů -listnatých dřevin, nebo předjaří a jaro.
V plném létě všude zalévají, nebo i stíní, a s rostlinami hýbou co nejméně aby se vyhnuli zbytečným ztrátám, a přesto rostliny v horkém a suchém vzduchu zpomalují růst.
A Jardo, že rostlina které byl substrát z kořenů vypláchnut proudem vody, /v každém období/se musí v jakémkoli novém substrátu znovu usadit, nahradit potřebné množství sacích kořenů, které jsou napojené na substrát a houby ,kořínků které jste jí v tomto případě ostříhali, nebo omlátili proudem vody, na tom není o čem diskutovat. Následně rostlina buď nějaký čas neporoste, ale je li zdravá a silná, a zůstala jí alespoň část neporušených jemných sacích kořínků, rychle tvoří další , a následně obnoví i růst, nebo kořeny rychle neobnoví a ve vyšších letních teplotách bude živořit, nebo ji prostřednictvím mnoha neošetřených ran zachvátí hniloba, nebo uschne pro nedostatečný přísun vody... Se simbiotickými houbami má Láďa pravdu, obnoví se v substrátu velmi rychle, ale ani jejich růstu nepřispívají vysoké letní teploty. A pro tvou informaci, zásoba vody obsažená v pletivech rostlin, v období růstu a vysokých teplot jaké byly třeba včera, je u některých rostlin jen na několik hodin, potom se zastavuje fotosynteza - oběh živin, rostliny vadnou a dochází k nevratným poškozením.
A co se týče Juraje Marcinka - z několika setkání jej znám cca 15 let, byl jsem se před časem dvakrát podívat nejen na jeho rostliny a zahradu ale i rostliny jeho přítele. Celá řada jeho rostlin už tehdy byla velmi pěkná a vážím si jeho práce na těchto rostlinách. To ale nic nemění na mém diskusním příspěvku k úvodním obrázkům, ke konkrétní práci, prováděné takto v tomto termínu...
/ti smajlíci byli k něčemu jinému/.

[tomikzlesa]

no já osobně bych si tohle nelízl ani náhodou, už jen když sem nedávno "přesazoval" stromek do větší misky prakticky bez upravy kořenů běhal mi mráz po zádech

[Dan Pánek]

Pro pořádek - k práci pana Marcinka jsem se nijak hanlivě nevyjadřoval.

To zalévání ve dne přes korunu už praktikuji taky.

[Jarek Servus]

Dobrý den. Podle mě tu zase celkem zbytečně začínají planout vášně. Pan Svačina, jehož znalostí si velice vážím, se - podle mě celkem oprávněně - rozzlobil nad "razantním" způsobem přesazování. Vyplývá to taky z jeho lásky k přírodě a ke stromům. Mě to přesazování připadalo jako "ukaž co vydržíš". Zapomíná se u nás na naše podnebí. Jsme malý stát, ale na Moravě je počasí sušší s více výkyvy než v Čechách. Opět bych chtěl říci:" Poslouchejme jeden druhého, přemýšlejme o řečeném!" Vyhneme se tím zbytečným hádkám.

[Martin Kolacia]

Logicky růstové fáze stromu je dobré dodržovat. Když zasáhneme do nakvétajícího stromu (v době kdy dává nejvíce síly) citelně uvidíme rozdíly v kvetení a poté i v růstu. Největší rozdíly budou u rostlin jako borovice , kdy si udržují jakýsi růstový cyklus v rámci roku. Narozdíl toho jsou rostliny které mohou růst a pokud je k tomu dané prostředí tak i rostou po celý rok bez omezení , nakvétají a plodí bez omezení a to třeba i zároveň. U těch bude zákrok v jakékoliv době stejně riskantní.

Ještě bych vyjádřil názor na polévání listů pokud jsem dobře pochopil uprostřed parného letního dne. Z hlediska pomalejšího cyklu rostliny a jejího metabolismu nebude mít "opršení" , které uschne za 5 minut na plném sluníčku žádný hlubší význam.

Jen jedno zcela jistě platné poučení :
Když je někdo dobrý pěstitel , může dělat skoro cokoliv a ono mu to roste. Když budeme dělat to samé cokoliv v těch samých podmínkách co on poroste nám to stejně.
základní problém ovšem zůstává ... dokázat dělat to stejné "cokoliv" v těch stejných podmínkách

[Jarda Marek]

Ještě bych vyjádřil názor na polévání listů pokud jsem dobře pochopil uprostřed parného letního dne. Z hlediska pomalejšího cyklu rostliny a jejího metabolismu nebude mít "opršení" , které uschne za 5 minut na plném sluníčku žádný hlubší význam.

Martine, rostlina je stíněna a zalévána proto , že kvůli odparu z jelic, listu má při teple slunečních paprsků sevřené póry tak aby docházelo k co nejmenšímu odparu vlhkosti, strom se prostě přirozeně brání, a pokud strom popršíš, dáš mu vláhu ochladíš ho (odraženou teplou vodou aby nedostal šok) , on ty póry přirozeně otevře napije se a dýchá, opět než dojde k jeho přehřátí. Takto to vysvětluje Juraj a asi je to i přirozené.
Tedy jestli jsem to dobře vysvětlil

[Jarek Servus]

Podle mých zkušeností se vyplatí rosit jehlice u všech čerstvě přesazených jehličnanů (tím myslím třeba i cypříšky), zvlášť, pokud došlo k větším zásahům do kořenů.

[Martin Kolacia]

jarda marek , jarek servus : je rozdíl když orosím rostlinu přistíněnou a pokud možno v prostředí , kde nebude takový okamžitý odpar (třeba předpěstrební zastíněný koutek na yamadori) než v bonsajové misce , uprostřed poledního žáru ... za 5 minut to vážně nemá cenu.
pokud rostlina uzavře póry nebude přelití mít sebemenší význam. Kořenový systém vodu samozřejmě zpracuje.

[Jarek Servus]

S tím, Martine, samozřejmě souhlasím, asi jsem se vyjádřil nepřesně, myslel jsem tím při běžné zálivce