Jak to tu čtu - tak je mi bíž - a připojím se k příspěvku Ládi Kotála. I když vzdálená podobnost /přirovnání k medvědovi sice pochopitelně není zcela správné / ale s troškou nadhledu i dle mého názoru odpovídá přírodě - růstu rostlin v naší zemi - zeměpisné poloze... Je sice pravda i to co výše píše Lukáš. ale to už jen částečně a s výhradami, protože všeho musí být přiměřeně. Je rozdíl jestli rostlinu přeneseme na pár dnů do bezmrazých prostor letos - z venkovních teplot kolem nuly a nebo z mínus dvaceti - silných mrazů. Při tom teple letos to vůbec na nic nemá vliv, ale počasí předchozích let, třeba při mínus dvaceti a úplném rozmrznutí a znovu zmrznutí pletiv - zcela jistě dojde k poškozením. Pochopitelně vše je možné dělat pozvolna a rostlinu po tvarování do jara už ponechat v chráněných prostorách atd. Hodně záleží na tom provedení .Totéž je možné napsat i obecně i o tvarování v tomto období. Je rozdíl jestli je rostlina s citem nadrátována a jen mírně poohýbána, nebo jestli jsou prováděny ostré zlomy, drastické zásahy. Při ohýbání dochází v pletivech vždy ke změnám - stlačení či natažení až natržení - nalomení pletiv. Pokud je rostlina aktivní, i jen v mírnm růstu rychle poškozená místa zacelí. Pokud je uprostřed zimního klidu a zcela bez mízy je sice "vláčnější" ale k "opravám" a tak i zpevnění pletiv po našich ohýbáních dochází až s novým růstem. A tak jak bylo zmíněno u stříhání - rostlina s otevřenými "ránami " vysýchá - spotřebuje část energie na jejich zacelení / můžete jí pomáhat ošetřením - uzavřením ran / tak i u těch ohybů-lomů kdy v zimně nedojde k zacelení, k léčení, tak i při jen menších poškozeních pod kůrou může dojít k odumření některých větví. A tohle není jen teorie, ale smutné zkušenosti.
Píšeme tu o modřínech, které jsou dost tolerantní, u dalších, především stálezelených druhů je třeba ještě větší opatrnosti aby z výše naznačených důvodů nedocházelo při naší práci ke zbytečným poškozením...