Střih modřínu

[Jiří Svačina]

Jak to tu čtu - tak je mi bíž - a připojím se k příspěvku Ládi Kotála. I když vzdálená podobnost /přirovnání k medvědovi sice pochopitelně není zcela správné / ale s troškou nadhledu i dle mého názoru odpovídá přírodě - růstu rostlin v naší zemi - zeměpisné poloze... Je sice pravda i to co výše píše Lukáš. ale to už jen částečně a s výhradami, protože všeho musí být přiměřeně. Je rozdíl jestli rostlinu přeneseme na pár dnů do bezmrazých prostor letos - z venkovních teplot kolem nuly a nebo z mínus dvaceti - silných mrazů. Při tom teple letos to vůbec na nic nemá vliv, ale počasí předchozích let, třeba při mínus dvaceti a úplném rozmrznutí a znovu zmrznutí pletiv - zcela jistě dojde k poškozením. Pochopitelně vše je možné dělat pozvolna a rostlinu po tvarování do jara už ponechat v chráněných prostorách atd. Hodně záleží na tom provedení .Totéž je možné napsat i obecně i o tvarování v tomto období. Je rozdíl jestli je rostlina s citem nadrátována a jen mírně poohýbána, nebo jestli jsou prováděny ostré zlomy, drastické zásahy. Při ohýbání dochází v pletivech vždy ke změnám - stlačení či natažení až natržení - nalomení pletiv. Pokud je rostlina aktivní, i jen v mírnm růstu rychle poškozená místa zacelí. Pokud je uprostřed zimního klidu a zcela bez mízy je sice "vláčnější" ale k "opravám" a tak i zpevnění pletiv po našich ohýbáních dochází až s novým růstem. A tak jak bylo zmíněno u stříhání - rostlina s otevřenými "ránami " vysýchá - spotřebuje část energie na jejich zacelení / můžete jí pomáhat ošetřením - uzavřením ran / tak i u těch ohybů-lomů kdy v zimně nedojde k zacelení, k léčení, tak i při jen menších poškozeních pod kůrou může dojít k odumření některých větví. A tohle není jen teorie, ale smutné zkušenosti.
Píšeme tu o modřínech, které jsou dost tolerantní, u dalších, především stálezelených druhů je třeba ještě větší opatrnosti aby z výše naznačených důvodů nedocházelo při naší práci ke zbytečným poškozením...

[Vladimír Vinický]

Můj názor je tento: Je třeba se chovat ke svým stromkům s citem, tak jak se máme chovat k sobě samému a pak úvahy o vhodnosti různých zásahů v různém čase jsou zbytečné. Zkuste se nechat v zimě v noci vytáhnout za nohu z postele a "nechat do sebe mlátit dlátem". Strom je také živý organizmus a podle toho vyžaduje naši péči. Jde udělat samozřejmě jakýkoliv zákrok, ale vždy s rozmyslem, postupně, v co nejvhodnější dobu (podle stavu rostliny) a s maximální opatrností. Toť mé amatérské, ne komerční zkušenosti.

[Jiří Svačina]

cituji Vladimíra "Je třeba se chovat ke svým stromkům s citem, tak jak se máme chovat k sobě samému a pak úvahy o vhodnosti různých zásahů v různém čase jsou zbytečné."
Je ta zima - nezima tak jen kousek povídání na přemýšlení. Není špatné se občas zamyslet jak věci fungují ...
Já se s úctou skláním před starými stromy, matičkou přírodou a tím co už od nepaměti umí. Víme toho o stromech a jejich růstu hodně, ale stále ještě zdaleka ne všechno , jak co vzniklo, jak je řízeno , funguje bez chyb tak dlouho...Třeba jen zásobování vodou. Stál jsem kdysi u stromu který má špičky kořínků kterými saje vodu snad deset metrů pod zemí a k nejvyšším větvičkám - do vrcholu koruny je to u něj cca 100 metrů. Kvalitní nerez ponorné čerpadlo s několika kilovatovým elektro motorem vodu vytlačí do 65 metrů. Železné rozvodné trubky nám vydrží tak dvacet let. Moderní vodárnu pro trvalý provoz, jejíž je čerpadlo součástí , vymysleli a vyrobili poprvé asi před padesáti lety. Strom který mám na mysli v Národním parku Redwood, má jméno - Big tree. Roste a zelená se tam v tom lese už asi jeden a půl tisíce let ... A není to jen ta voda, i další materiály potřebné k jeho růstu, nezbytná energie k jejich dopravě, váha, pevnost, vzhled....
Hezký den

[Mirek Halatin]

trošku bych ještě rozvedl příspěvek pana Svačiny ohledně čerpání vody... i když je to v celku logické, málokdo si uvědomuje, že v rostlinách funguje jeden základní fyzikální proces, kterým je odpařování (u rostlin součást složitějšího procesu transpirace). Když to hoooodně zjednoduším, tak jde o to, že odparem ze zelené listové plochy dochází k určitému "podtlaku" v rostlině, která pak "saje" vodu ze substrátu. Důležité je to z mého pohledu při vyzvedávání jehličnanů. Pokud budete dle různých rad redukovat nadzemní část stromu v poměru ke kořenům, zbavujete je docela silné jednotky. Krásné na většině našich jehličnanů je to, že pokud necháte více obrostu, rostlina si sama vybere, kterou část utáhne a kterou ne. Poznat se to dá krásně v prvních letech po pěstování, kdy rostlina při stabilizaci růstu ještě "pouští" větve. U listnáčů a opadavých rostlin celkově.. vč. modřínu, taxodia, metasekvoje, apod. funguje ve větším měřítku ukládání zásobních látek do pletiv, ze kterých pak rostlina může růst. Zde tedy správným řezem můžete docílit potřebného posílení určité partie stromu, protože rostlina má energii na to rozjet se i z mála.
Důležitou je určitě i vzdušná vlhkost. Pokud čerstvě vyzvednuté rostlině poskytnete vysokou vzdušnou vlhkost pak jí můžete zásobovat vodou v prvních měsících daleko efektivněji, a opravdu to ve většině případů stačí. Vždyť samotný vzorec fotosyntézy (tento opět hooodně zjednodušený) 6 CO2 + 6 H2O---->C6H12O6 + 6 O2 říká, že k tvorbě glukózy jakožto základní látky pro rostliny stačí oxid uhličitý a voda. Pokud se začneme zabývat dalšími věcmi jako je mykorhiza apod. půjde vždy jen o zpřístupnění vody rostlině.

Tohle bylo možná trošku mimo mísu tak se nezlobte, že zanáším vlákno.

K tématu:
Souhlasím s panem Svačinou a potažmo i s mnoha dalšími, že větší změny teplot v zimních měsících jsou proti zdraví rostliny. Je třeba si uvědomit, že i nízká teplota v zimě má důležitou funkci při přeměnách látek v rostlině. Během zimy u rostlin dochází k nečemu co by se dalo nazvat hormonální příprava. Rostlina si chystá všechny potřebné látky pro jarní rašení, ať už jsou to zásobní látky nebo, možná daleko důležitější, hormony. Tady se dá trošku přirovnat rostlina k živočichovi. I ona potřebuje hormony pro vnitřní řízení procesů růstu, stagnace, apod. Nenechá-li se tento proces proběhnout, jde vždy o ohrožení vitality. Opět ale souhlasím s panem Svačinou, že nejde o případ posledních teplých zim, kdy v garáži bývá možná i chladněji než venku

[Jiří Svačina]

Ať vám to dobře roste ... Omlouvám se, asi ta naše povídání tak úplně nepatří jen ke střihu tohoto modřínu, a děkuji Mirkovi za další odbornější rozvedení. Já títo chci především aktivovat to přemýšlení nad věcí - upozornit všechny přátele - sběratele - pěstitele , že strom - rostlina ať už v přírodě, na zahradě, nebo třeba na okně není jen věc - takový nějaký obchodní či sběratelský objekt . Nese si do života už od semene svůj genetický kód. Z jen maličko "poodhaleného závoje" - naznačení některých funkcí chceme čtenáře upozornit že nejde jen o techniku - o mechanické přenesení rostliny někam, či uříznutí a nadrátování, ale i o to jaký je to signál, - co to asi může znamenat pro systém který řídí životní pochody rostlin, a jaké mohou být další s touto změnou /substrátu, zálivky, teploty,osvětlení, ale i ořezání - redukce obrostu atd. / spojené reakce. Oteplení po několikadeních silnějších mrazech je u nás ve venkovních podmínkách pro rostliny zpravidla signálem blížícího se příchodu jara. Dochází k chemickým reakcím - pravděpodobně již během jednoho dne, k dílčímu odblokování úsporného zimního režimu, začínají pracovat kořínky - aktivují se dodávky vody - oživují spící pupeny atd. U každého druhu ale i jednotlivé rostliny je to však trochu jiné - některým stačí jen malá změna osvětlení a teploty a rychle startují do vegetace, jiné spí - čekají mnohem déle...Některé rostliny jsou velice tolerantní a rostou i ve velmi znečištěném prostředí, i zcela nepochopitelných materiálech. Jiným stačí jen nepatrná změna PH, malý přísušek nebo naopak přemokření , k rezignaci - zániku... Abych ještě trochu využil iluzí - toho "Láďovo medvěda" - jak by asi reagoval, když mu v rámci "zušlechtění - tvarování " sdělíme že mu napřed musíme " zlámat obě ruce, uříznout hlavu a jednu nohu" - přeneste se prosím myšlenkou na rostliny - než začnete ... Děkuji a zdravím...
Hezký den

[Vladimír Vinický]

Jirko

[Lukáš Sirotný]

Já nechci, aby můj příspěvek (předchozí i tento) vyzněl, jako že jsem zastáncem nějakého mordování stromů, nedejbože jejich násilného mučení v době zimního spánku, akorát tahle představa

Abych ještě trochu využil iluzí - toho "Láďovo medvěda" - jak by asi reagoval, když mu v rámci "zušlechtění - tvarování " sdělíme že mu napřed musíme " zlámat obě ruce, uříznout hlavu a jednu nohu" - přeneste si prosím myšlenkou na rostliny než začnete

i když chápu, jak je myšlena, může být pro hodně lidí zavádějící v tom, že si bude stromy (a bonsaje) přirovnávat k chování a potřebám živočichů, v důsledku čehož se můžeme opět dostat až k odmítavým reakcím na jakýkoli razantnější zákrok (pro laika např. i zpětný řez), kterýžto bude považován za trápení stromečků, a tímto nepochopením se dostaneme leda tak zpátky k vytváření oněch "pražských koulí" , zásadnímu odmítání tvarovacích drátů apod. .
Proto bych to shrnul asi tak, že by měl člověk vědět, co strom potřebuje a co si k němu může dovolit (a to po celý rok, nejen v zimě) a podle toho se zařídit. Pokud má z jistého zákroku (konkrétně ze zimního tvarování) obavy, nemá dost zkušeností, není si jím jistý, případně si jím jistý je, ale následující zkušenost mu ukáže, že to nebylo úplně správné rozhodnutí , tak by se raději do ničeho neměl pouštět a počkat si na svou, pro své podmínky ozkoušenou dobu (na druhou stranu se oné výukové metody pokus-omyl nejde vždy vyvarovat ) . I tak je ale strom nutno chápat jako ŽIVÝ organismus, a proto musí být jeho ZDRAVÍ vždy na PRVNÍM MÍSTĚ.
A jelikož nám funguje zimní tvarování (pro jisté druhy a konkrétní stromy!) i zimní kopání (pro jisté druhy a konkrétní stromy!) výborně, lépe než v předjaří či na jaře, tak se budeme řídit podle těchto svých osvědčených postupů.
S tím diskutovaným přenášením stromu z tepla do zimy a zpět je samozřejmě vždy potřeba používat hlavu a nenosit strom do garáže z -20°C, nebo ho např. po tvarování místo do chladného večera raději vytáhnout do příjemnějších odpoledních teplot apod.
P.S. díky za další přínosné rozvinutí diskuze ohledně čerpání vody apod.

[Mirek Halatin]

Lukáši na jednu stranu ten odmítavý přístup chápu a z hlediska zdraví rostliny je opravu jakýkoliv bonsajistův zásah skutečně ubližující. Ale buď chceme dělat bonsaje, nebo se chceme snažit pěstovat dokonalé semenáčky, které budeme v přírodě sadit do optimálních podmínek tak, aby jim opravdu téměř nic nechybělo. Takže od té chvíle, kdy se člověk pro tento koníček rozhodne, bude muset v sobě věčně potlačovat špatné svědomí , že opravu NEDĚLÁ to nejlepší pro rostlinu (nechci zde debatovat o záchraných výkopech atd.). Hold je to náš úděl

[Ladislav Kotál]

Chtěl bych poprosit,jestli by mi někdo nenastínil jak střihnout (prostřihnout)modřín,aby na jaře nebyl jedna velká zelená koule.Hledal jsem ,ale nikde jsem nic nenašel.

Přátelé, nedělejte z toho rigorozní práci z filozofie a zkuste odpovědět na jasnou otázku na kterou se Láďa ptal v úvodu.

[pájaombre]

Láďo naprostý souhlas,tohle už mi hlava nebere