Martine já se nechci nikoho dotknout, ale ten velký optimismus co se týče té kdysi pověstné české řemeslné dovednosti a učenlivosti už delší dobu nesdílím.... Zdá se mi že čím dál víc jsou to jen vzpomínky na dávnější minulost.
Co se týče umění a dovedností těch asiatů - Číňanů, Korejců a Japonců i dalších , a jejich občas omílaných tajemství... Setkal jsem se u nás i ve světě s celou řadou jak zahradníků, bonsajistů tak i keramiků. Všichni, opakuji všichni , po trochu kvalifikovaném zájmu o jejich práci byli velmi příjemní a sdílní. S radostí nám ukazovali své umění...
Protože se v tomto prostředí pohybuji cca 40 let, dovolím si ti tu napsat, že se vesměs nejedná o žádná neznámá tajemství. Jejich postupy jsou až překvapivě jednoduché. Ta chyba je v nás . Nejsme dobře připravení - tápeme, jsme v oboru nezkušení a málo vzdělaní, navíc s mnoha jinými zájmy... Při kontaktu s nimi , často velmi prostými človíčky , umělci a mistry ve svých oborech, my, z jiného světa, z velké části nejsme schopni pochopit co nám to vlastně ukazují - sdělují . Oni se učili u svých otců, dědů, pradědů ...my jsme vesměs kdesi na začátku cesty, ale v mnoha případech se bohužel, už nechceme učit...