bonsai-greenhorn.cz

Umění nebo kýč. Toť otázka nikdy nekončící. Pokud se podíváme trochu do historie, zjistíme že umělci ve své době na růžích zrovna ustláno neměli. Svá díla tvořili především z existenčních důvodů. Nějakých ocenění krom finančních ani neočekávali. Teprve v průběhu roků, člověk tato díla začal hodnotit na jiné úrovni a z jiného hlediska. Některá díla se dnes sbírají a finančně hodnotí zrovna jako bonsaje. Kdo tedy určuje co je kýč a co umění? Čím větší poptávka po určitém díle, tím vyšší cena a tím větší umění. Tím ovšem nelze paušalizovat že pouze za umění se platí horentní sumy. Dají se utratit i za opravdové kýče a největším naším kýčařem dle mého názoru je pan Knížák.
Na otázku co je kýč a co umění si tedy musí každý odpovědět sám. Čaj Luboš

Je to téma, na které by se dalo diskutovat do nekonečna. Musím vědět pro koho a proč a jak tvořím. Pokud přenáším na svoje stromy kus sama sebe, své názory, poznatky, cítění, představy, touhy... pak je vše v pořádku bez ohledu na to, jak dobře se mi to daří. Do kýče sklouznu v okamžiku, kdy pracuji především na efekt a přestávám být věrohodným, kdy jen napodobuji formu bez hlubšího obsahu ... . Sáhněme si každý do vlatního svědomí, do své mysli a zauvažujme nad tím, co, jak a proč děláme.

Navstevy pestitelu bonsai a vystava TaikanTen mi ukazala, za bonsai je umeni svebytne, a mnohe ukazujici, davajici hluboke prozitky.
Jako kazde umeni, muze sklouznout do kyce, je to vec toho, kdo jej dela a ma-li co rict. Nesmi se zamenit forma za obsah, neexistuji sablony a kazdy, kdo jej chce opravdove delat by hledat vlastni pristup k vyjadreni. K tomu musi ale bezpodminecne zvladnout techniku.

Tak nevím, jestli se nebudu opakovat, protože následující slova jsem "přednášela" s určitým rozladěním svého času kdekomu: Když jsem zjišťovala možnosti, kde v PV vystavovat, oslovila jsem příslušnou referentku na MěÚ, která má na starosti výstavní sál v renovované části zámku téměř v centru našeho města. Na mou úvodní řeč reagovala asi takto: "Víte, my chceme pořádat umělecké výstavy, tj. sochy, fotografie, obrazy...." , tím řekla, že bonsajovou tvorbu za umění vůbec nepokládá.
Takže moje dilema je spíše, zda děláme umění, či ne, než zda je to umění nebo kýč.
Ale konečný můj názor je totožný s ostatní většinou - prostě mne pěstování, celý proces růstu atd. těší, naplňuje uspokojením, prostě se už teď nemohu dočkat jara. Proto také si ponechávám několik pokojovek, abych měla i přes zimu na co koukat, o co se starat, co fotit, tvarovat.
Nevím, jak moc jste postřehli z Jarkova příspěvku, že je právě čerstvě na "obhlídce" pravého japonského umění v "Žaponsku"..., tak ví nejlíp, o čem je řeč

Ahoj,souhlasím s tebou.Možná,že ta referentka ani neví co to bonsai je .To jsou ti odborníci na svém místě.

Ahoj všem!
Myslím, že debata na toto téma je velmi podnětná a jsem rád že se objevila i když je to téma vhodnější spíše pro dobrou hospodu s partou bonsajistů . Můj názor na věc je zhruba tento:
- umění je sám osobě prázdný pojem, bez jakéhokoliv obsahu a významu. A myslím že vývoj "umění" v západní společnosti to dost jasně dokládá.Z toho vyplývá zhruba toto: UMĚNÍ JE JEDINĚ TO, CO ZA UMĚNÍ PROHLÁSÍME. UMĚLEC JE TEN, KDO SE CÍTÍ BÝT UMĚLCEM.
Bonsai se stává kýčem zejména v okamžiku, kdy se chce stát " za každou cenu uměním". Samozřejmě tento osobní názor nikomu nevnucuju.
Děkuj u za možnost vyjádření