Záleží, o čem se bavíme: 1.) velké yamadori - vcelku všechny listnáče, pokud u nich potřebujeme nechat zarůst rány a vytvořit nový přechod na vrchol (špalky), tak je nejideálnější jejich vysazení na záhon na několik, klidně i 5 let, dle potřeby, pokud ne, tak se nic neděje a přejít plynule k bodu 2
2.) velké (nebo spíše řečeno kvalitní, cenné) yamadori - jehličnany, do volné půdy nikdy, vždy CO DO MOŽNÁ NEJMENŠÍ (tím chci samozřejmě říct co možná nejmenší při maximálním zachování kořenů), nejlépe DŘEVĚNÉ bedny (proč jsem psal už minule)
3.)proutky a podobně - do čehokoliv, porostou všude...
Když už jsou stromy jednou v nádobě a ne ve volné půdě, tak jim nepomůžeme v růstu obsypáním kolečkama hlíny navíc, ale správnými podmínkami po vyzvednutí, a pak správným hnojením a péčí vůbec.
Doporučuji si přečíst na toto téma článek od Waltera Palla (možná ho má Maroš přeložený na svém blogu, případně ví, kde ho najít, tak se možná ozve
).