bonsai-greenhorn.cz

Nějak si neumím představit, že se počítá s plesnivěním, to je řízeně osázeno vybranou plísní, nebo nahodile, co se s tím stane? Dost bych se toho u vlastních stromů bál.

Já bych se toho nebál ... proč taky ? ...je to přírodní proces ... proběhne kvašení - fermentace? ... spousta odborníků vám řekne že nejlepší pro rostliny je kompost ...a co je kompost ?...... rostlinná hmota ponechaná na hromadě po určitou dobu ...a obsahy plísní bych v tom tedy kontrolovat nechtěl

Rozpad těchhle plesnivých koulí je nad povrchem zeminy bonsaje ...ke kořenům se dostanou jen "odpady" z tohoto procesu


Tyhle metody se jinde používají už pěknou dobu ...... proč vás to tak udivuje ?

Dochazi v pravem slova smyslu k fermentaci-kvaseni- hniti- rozkladu bilogickych latek, cimz se vyplavuji zalivkou latky potrebne pro rostlinu a plisne kolem jsou soucasti tohoto procesu, jinak by to bylo na nic. Muzes ke kytce nasypat napr., cerstve otruby a nahnojis ji taky az se po case pomoci mikroorganismu rozlozi pak splni svoji funkci, ale cely povrch bude stejny jako u tech bobku co vidime na fotu.
Zdravi Jan K.

Nez jsem to napsal uz me predbehl Martin,
ale jsem presvedcen, ze by tyto cerstve primo z vyroby se meli dat primo k rostline (nedoporucuji v pokojovych podminkach) , jelikoz nemaji skladovatelnost. Ale jak pisi vyse, kdyz se testo prevari, nebudou plesnivet- hnit tak brzo.
Zdravi Jan K.

plíseň najdete v čase používání i na "originále"

...a i červíky a kosa taky

My si mícháme vlastní bobky, přičemž za jedno letní odpoledne práce máme vždycky na 2 sezóny vystaráno (a to dáváme bobky v hojné míře k hodně stromům). Základní a většinovou surovinou je kravinec přímo z kravína, něco rohosky a pak jakésik staré hnojivo v tabletách rozdrcené na prášek, kterého máme doma pytel a potřebujeme se ho zbavit .
Tyhle bobky jsou po několikadením (smradlavém) sušení na slunci připraveny k použití, většinou v dubnu je připícháváme pomocí hřebíků do substrátu (určitě jste si jich už někdy všimli na fotkách našich stromů ).
Tohle v kombinaci s rohoskou (30kg pytel na 2 sezóny), kterou přidáváme ke všem přesazovaným rostlinám (i čerstvě vykopaným) přímo do substrátu, a hnojením zálivkou (nejčastěji Kristalon tak 1x za 10 dní) v průběhu sezóny, zhruba květen - září, představuje náš kompletní hnojící režim. Stromky si zatím nestěžují...

Ahoj, nevím, co píšou a doporučují v tom návodu na míchání, ale to plesnivění v takovém rozsahu určitě v pořádku není. On rozklad biologických látek v kompostu také probíhá různě a pokud dochází k plesnivění (ne tlení), vytváří se nebezpečné toxiny, které třeba po použití takového kompostu můžou hodně negativně ovlivnit zeleninu. Stromkům to asi až tak nevadí, ale plesnivění vždy znamená nevratný rozklad a pokud to takto ponecháš, tak z těch kuliček za chvíli nic nezbyde - plíseň spotřebuje všechny živiny ke svému růstu. Potom je celá práce k ničemu, protože bobky vyrábíš právě pro obsah živin.

vopat: jak chceš zabránit plesnivění ? .... plísně jsou všude !! stačí jim jen dát trochu prostoru ...což substrát namočený a dostatečně velký aby okamžitě neproschl poskytuje úplně ideálně

jak jsem už psal pokud položíš superoriginální japonské hnojivo na substrát a budeš zalévat tak vždy na té spodní straně po čase objevíš nějakou plíseň

Plísně, kvasinky atd. jsou skutečně všude . Ale kvasné i další procesy jsou v dobrých podmínkách a při "správném nastartování - vedení" jak psal v předchozím JK- ušlechtilé a jejich produktem je třeba ten kvalitní hnůj, ale i hermelín, nakynutí chleba, nebo moravská vína... Ale výsledkem může být i octové kvašení či zimní hniloby produkující v jezírcích občas sirovodík atd. - V jen nepatrně pozměněných podmínkách, na odlišných materiálech, při rozdílných teplotách, bez světla atd. bují kultury se zcela jinými výsledky než bychom si přáli...a na organických materiálech živočišného původu se nám může podařit "vypěstovat" i dost agresivní - toxické produkty ... Mimo jiné právě toto může ovlivňovat ten vámi vynechaný vápenec či vápno které mimo to PH působí v kompostech dezinfekčně a ovlivňuje jejich rozklad...

Děkuji Vláďovi, že to na rozdíl ode mě dokázal dobře popsat. P. Svačina podle mě uhodil s tím vápnem hřebík na hlavičku. Plesnivění lze zabránit např dobrým vysušením, jak píše Honza Kalivoda.