bonsai-greenhorn.cz

Ještě se musím vrátit k mému příspěvku: Jak jsem psal, používám akadamu,lávu, sansu, ankuku..... a hlavně zalévá za mě technika- aut. závlaha, proto používám bobky už několik let a stromy nevypadají, že by se jim to nelíbilo.
A k doma dělaným bobkům: Kdysi ,bude to už asi 15 let, kdy o korejských bobcích bylo možno se dočíst jen v knihách, jsem "vymyslel", že si je -jejich náhradu , udělám sám.Neznaje složení originálů, použil jsem k "výrobě" vlastní zdroje- uležený kravský hnůj-skoro až kompost, který jsem nasbíral na poli, kde byl několik let uskladněn. Zhotovil jsem si lis, podobný lisu na česnek-jen kulatý a bobky jsem lisoval. Rozložené jsem sušil, a poté použil na hnojení. Zhruba po 14 dnech se bobky rozpadly, před tím zplesnivěly a tak jsem od tohoto hnojení upustil. Takže pro mě zakoupení originálních bobků bylo vysvobození a jinak už nehnojím. Jsem zvědavý na zkušenosti Pepči , jak se bobky budou chovat, jak dlouho vydrží..atd...

Ach jo Honzo, ty mě trápíš! Tak ještě jednou

Pavel Š. píše:

Honza Zatřepálek píše:Opravdu Pavle? A hnojil jsi někdy něčím jiným než chemickými?

Opravdu! ..... A nehnojil.

Dvě otázky, dvě odpovědi. Tedy nehnojil ničím jiným než chemickými, to znamená hnojil jen chemickými.

Pepco, naprosto s tebou souhlasim.. uz sem si objednal slozky a taky vyzkousim uplacani kulicek, mam tu dost habriku, tak letos vyzkousim na 3 rostlinach: vlastni bobky, kupovany bobky a anorganiku
to by bylo aby nebylo rozdilu videti..
Jinak diky za odkazy

Vašku, pokud by to mělo mít nějakou vypovídací hodnotu a měla se vyloučit náhoda, musel bys mít ne 3, ale aspoň 300 rostlin stejně starých, ve stejné kondici, substrátu, možná i nějak meristémově množených.... Ale proč ne, zkoušej a uvidíš. Držím palec.

Zdá se , že toto téma běží paralelně na dvou odkazech. Tak jen několik postřehů.
- Velice důležitá je poznámka Ládi Kotála, že za něj zalévá automat - tedy použité bobky jsou pravděpodobně takto udržovány stále mírně vlhké a tak se rozpouštějí, látky uvolňují. Aby to fungovalo nesmí to mezi zálivkami zcela vyschnout .
-K tomu co se kde píše je dobré občas použít selský rozum.
-Ty bobky, různého složení , nebo občas asi i směsi materiálů ze kterých jsou lisovány musí /tak jako i hnůj nebo kompost v hnojišti než se rozveze na pole/ projít přeměnou - "fermentací" kvasným procesem, při které se za zvýšené teploty jednotlivé složky rozkládají,mísí, mění, uvolňují... V malém, možná někde ve vyšší teplotě a vlhku, ale dovolím si pochybovat, že to úspěšně proběhne někde na skříni...
-na trhu je několik podobných lisovaných organických hnojiv, třeba Orgevit stojí ve velkém cca 20kč/kg, ale každé je třeba před použitím v malé dávce odzkoušet !!!. Já jej přidávám do substrátu.

A pro všetečky, mám v kontejnerech několik tisíc konifer. Používám mnoho let, jak organická tak minerální hnojiva, nedám dopustit na dobrý kompost jak někde vedle píše Petr, ale mám ho málo. A tak používám minerální hnoj., zásobní Osmokote a doplňkově Kristalon. Bobky, pokud jsou ve vlhku fungují také, ale u mě na venkově je žrali-roztahovali kosi, / spíš červíky z nich/,a stahovali se na ně slimáci ...

vasheek píše:Pepco, naprosto s tebou souhlasim.. uz sem si objednal slozky a taky vyzkousim uplacani kulicek, mam tu dost habriku, tak letos vyzkousim na 3 rostlinach: vlastni bobky, kupovany bobky a anorganiku
to by bylo aby nebylo rozdilu videti..
Jinak diky za odkazy

Vašku a ostatní, pokud chcete srovnávat vliv hnojení podle druhu použitého hnojiva, tak 3 stromy nestačí. Jak zní Murphyho poučka:"Živý organismus se za přesně určených a přísně kontrolovaných laboratornních podmínek chová, jak se mu zlíbí."
V laboratorní práci např. při testování léků se pracuje s mnohem většími počty pokusných objektů, zvířat nebo rostlin a výsledky se způměrovávají.
Jinak samozřejmě budu rád, když se podělíte o svoje zkušenosti.

Souhlasim s Jirkou ja hnojim obdobne, stara klasika po cesku. Vse zalezi na kazdem, kdo jaky substrat pouziva a jak a cim hnoji, ale myslim podle zkusenosti, nekomu se osvedcilo to ci ono, Bobky jsou japonska klasika, jelikoz pouzivali suroviny ,ktere byly v dane dobe a oblasti dostupne, pred x tisici lety i kdyz nebyli hloupi urcite neznali chemicka hnojiva , ktera pouzivame dnes. Toto vse vzniklo na zaklade pozorovani prirody a nasledne kytek, nejen v miskach a nasledne tradice. Kazdy by mel pouzivat to co se mu osvetcilo a vi, nebo je presvedcen, ze to je spravne a nejlepsi pro kultivaci jeho kytek. Drive na vysev orchideji jsme meli malou sterilni laborku, ktera slouzila i na michani zivnych roztoku a pri te prilezitosti jsme zkouseli i delat hnojiva na ruzne druhy kytek.
U me bobky chutnali jak kosum , tak kockam i nemeckemu ovcakovi a i par privazanych misek bylo na zemi, takze ne. Jsem na vesnici, takze ten spravny hnuj se da sehnat a po nekolika letem prolezeni s prehazenim se da do substratu pouzit. Na bosaje kristalony, cererit atd., a do substratu organiku podle pozadaku kytek, ale tusim, ze uz se o tom nekde psalo.
Zdravi Jan K.

Jak pise Jarek, zmate alespon priblizny obsah a slozeni pomeru jednotlivych zivin NPK a ostanich stopovych prvku. Docela by me to zajimalo a z jakych surovin a kolik, je to vyrobene, mam doma slozeni od japoncu na Puntia granatum, ale to jedine.
Zdravi Jan K.

Ja som to niekde cital nedavno, podobne ako si pisal vo svojom prispevku - organicke hnojiva obsahuju okrem NPK aj stopove prvky(co mozno aj niektore anorganicke zmesi). A neposobia negativne na mycorhyzu skor jej tvorbu podporuju.
Ja osobne by som vlastne bobky nemiesal (z lenivosti? ) ale teraz sa daju kupit granulovane hnojiva. Minuly rok som pouzival kravsky granulovany hnoj (asi 150 Sk/3kg?). Miesal som to do zeolitu pod povrch, niekedy len tak sypal po vrchu (musis vydrzat 2-3 dni ten smrad kym sa tam rozlozi amoniak alebo co ). Neskoro na jesen som si zohnal kuraci granulovany, takze tuto sezonu podporujem hydinarsky priemysel. Lacne a jednoduche.
Inak ako pisal Milan ak sa pouzivaju moderne anorganicke substraty a "aggressive watering -aggressive feeding" tak pomer NPK nehra rolu, rovnako moznost predavkovnaia je miziva alebo ziadna.
Ale paci sa mi aj iny sposob aky odporuca WP: kupit najlacnejse tekute hnojivo na kvety z Hornbachu, nariedit to 2-3x silnejsej koncentracii ako to odporuca vyrobca a tym zalievat raz za 10-14 dni. Aj to bolo lacne, komfortne a jednoduche.
Len si vybrat, asi to nie je taka veda, ako by sa na prvy pohlad mohlo zdat. Hlavne ziadny fundamentalizmus.
Nieco od WP na blogu:
http://belanmaros.blogspot.com/2009/06/o-hnojeni-od-waltera-palla.html
http://belanmaros.blogspot.com/2009/05/walter-pall-o-modernych-substratoch.html

Já za největší výhody org. hnojení, kterou tu nikdo nezmínil, vidím přítomnost stimulačních látek, které se v těchto hnojivech vyskytují a podporu rozvoje půdní mikroflóry spojenou s lepším využitím živin.

Rozproudila se zajímavá debata okolo hnojiva. Tento návod vzešel ze semináře Masakiho Kimury.Jednotliví pěstitelé,kteří si hnojivo sami vyrábí tají poměry jednotlivých složek.Podle článku uvádí poměry 3:1:1:1 řepková moučka,rybí moučka,drcené rýžové otruby,kostní moučka.Pepčovi přeji úspěch