Domácí hnojivo

[Pepča]

Je vidět, že pokus o výrobu hnojiva rozproudil různé názory. To je asi dobře. Je zřejmé, že Jarek jako lékárník by chtěl přesnější údaje o složení
hnojiva. Jak píše Petr článek v časopise je ze semináře Masahiko Kimury a v odstavci Komponenty pro výrobu jsou popsány procentní poměry
jednotlivých prvků v hnojivu. Pro toho kdo není chemik jsou tyto informace snad dostačující a pokud chce, asi jim věří.
Citovat celý článek na našem fóru se mi zdá bez souhlasu autora nevhodné.

[Jaro MAŇÁK]

dávno tomu, zapadol na tom bonsaj fóre môj príspevok
AKADAMA versus ORGANICKÉ či SYNTETICKÉ hnojiva

išlo v ňom o to, že v knihe od Davida Prescotta Pěstujeme bonsaje, som sa dočítal, že pri " použití neměnných púdních směsí, jako je akadama, čistá rašelina, nebo hlína, jsou organické hnojiva téměř zbytečná, dokud se spontánně nevyvine přirozená púdní flóra." Takže je na mieste otázka, či radšej nepoužiť syntetické hnojivo, alebo či radšej neprimiešať do akadamy ešte niečo iné ?
A teraz babo raď

[Jan Kalivoda]

Nepsal jsem to proto, abych poznal vyrobni tajemstvi nekoho, ani me to nazajima, ale zajima me jestli napr., vis nebo znas u svych bobku PH, slozeni zivin, a co je tam pridano navic atd., ktere je pro jednotlive druhy kytek dulezite???
Clanek jsem necetl a bobky vyrabet nebudu na to nemam cas, a kdyz hnojim tech par tisic kytek v kontejnerech nebo na poli, tak prihnojim i kytky v miskach. Tak se jenom ptam, jde o jednotlive poznatky ,
jsem jen greenhorn tak proc ne.
Zdravi jan K.

[Jarda Marek]

Obě dvě témata jsem spojil, myslím že je zbytečné komunikovat o stejné věci na dvou vláknech natož každé někde jinde
Admin.

[Milan Karpíšek]

To Maroš, tak tak, už jsem to tu někde psal že všechny stromy přelívám a hlavně borovice se odměnily dobrou kondicí. Něco na tom článku od WP bude ale s tím hnojením bych byl asi opatrnější a chce to asi odskoušet. Co se yamadori týče tam bych byl obvzláště opatrný s hnojením, já knim přihazuji na podzim staré bobky, které sundám po sezoně z misek. Možná to funguje ale nedokážu si představit že bych ke stoleté jamadori hned po vykopání navalil trojtou dávku hnojiva. Na to teda odvahu nemám.

[Pepča]

Jestli si dobře vzpomínám, tak co píše Láďa, o tom jak si zkoušel asi před 15 lety vyrobit hnojivo, jsem četl nějaký článek. Myslím, že autorem byl tehdy K. Kalouš. Podle článku se měl použít substrát z místa kde bylo před tím hnojiště. Okolní substrát byl přesycen močuvkou. Ten se poté použil na výrobu kuliček, které se usušily a potom pokládaly na povrch u bonsají.Při zalévání a dešti se z kuliček uvolňovaly živiny a později se rozpadly. Také jsem to zkoušel, ale je to opravdu dávno a již si nepamatuji jak jsem byl úspěšný.
Jinak moje kuličky, nebo bobky jak kdo chce, přesto, že jsou jenom na skříni,při pokojové teplotě, začaly vyvíjet nějakou aktivitu. Tak jak je popsáno v časopise, začaly se pokrývat plísní, asi v nich dochází k nějakým procesům.

[Jarda Marek]

Mají pěkný kožíšek
Jsem zvědav jestli tuto reakci někdo vysvětlí

[Jan Kalivoda]

Z toho co vidime, plyne, ze nejsou dodrzeny spravne technologicke postupy zpracovani. Jelikoz, byly indegrience vlhke nesterilni stalo se co vidime. Jedná se asi o osvedcenou recepturu vyroby a s tim souvisejici znalosti se stalosti slozeni zivin, doplnku vitaminu, mineralu a dalsích biologicky ucinných látek.
Výroba by mela probíhat v kombinací tepelneho a mechanickeho pusobeni. Pri tomto procesu je asi pouzivano beznych surovin jako jsou obiloviny, masokostni moucka, ktera obsahuje tuky a oleje, atd.
Proces vyroby se sklada se z nekolika casti jako je michani, hneteni, tvarovania hlavne duleziteho tepelneho zpracovani. V teto fazi dochazi ke kompletnimu uvareni testa, usmrcení nezadoucich mikroorganismu, ktere mohou způsobovat zluknuti hnojiva (masokostni moucka rozklad), bez toho chytaji okamzite plisne a dochazi k hnilobnemu procesu (za cas zacnou neprijemne "vonet"). Suseni probíhá v susce ( v domacich podminkach treba v horkovzdusne v troube) a po jejim opusteni jsou granule horke, maji stale jeste dost vysokou vlhkost, kterou je treba snizit presusenim asi na cca 10 – 15% vlhkosti bobku, to zabrani rustu plisni a bakterii a tim se prodlouzi take jejich trvanlivost. Dosouseni a nasledne ochlazení probíhá v urcitem case a pri urcitych teplotach. Aby byla dosazena pozadovana kvalita bobku, je nezbytné provádět neustálou kontrolu suseni s naslednou vlhkosti. Tato kontrola by mela zacit již při nakupu surovin (kvalita). Dále pokračuje i pri uskladneni - naproste sucho.
Ale zadny uceny nepadl z nebe, muzes to zkusit znova.
Doufam, ze toto male vysvetleni postaci.
Zdravi Jan K.

[Jarda Marek]

Honzo, klobouk dolu děkuji

[Martin Kolacia]

s plesnivěním se počítá a má podle návodu proběhnout !... jediné nad čím bych přemýšlel a spekuloval je to smáčknutí hnojiva .... ten rozpad by měl být obdobný jako u kupovaných hnojiv .... ale i u těch jsou velké rozdíly v rozpadu !!!!!