Michale, co se týká drátování jednotlivých druhů stromů, je to vždy závislé na potřebě každého jednotlivého stromu a je to na majiteli. Pokud se pokusím zobecnit tento problém, je několik způsobů. Jako první je klasický způsob drátování, kdy se navíjí drát pod úhlem cca 45 stupňů na jednotlivé větve a kmen, vždy tak, aby závity navinutí byly vedeny do směru, kam chceme větev dostat. Tím se drát "utahuje" a drží větev pozici. Při opačném navinutí je drát pohybem větve "uvolňován" a tím neplní funkci držení větve v pozici. Tento způsob je možno praktikovat na všech druzích stromů. Vždy je ale nutno kontrolovat jeho "zaříznutí" do větví nebo kmene po několika týdnech. Pokud se drát začíná zařezávat je nutno jej odstranit a pokud větve nedrží v pozicích znovu nadrátovat. Odstranění drátů se provádí dvěma způsoby: pokud se jedná o tenké dráty, mohou se opatrně odvinout, následně znovu narovnat a použít třeba několikrát.Je třeba dbát na jemnou práci, aby se odmotáváním nepoškodily pupeny a větvičky. Druhý způsob je šetrnější, ale pracnější. Každý závit na větvi se přestříhne a odstraní. Tady je třeba mít kvalitní čelní nůžky-kleště na drát. Stříhá se kolmo k větvi a drátu, závit po závitu.
Druhý způsob je napínání a stahování větví pomocí drátů,které se na jedné straně u větve podloží kůží, kouskem hadice, kobercem tak aby drát nepoškodil kůru větve a druhá strana drátu se připevní po stažené větve k misce. Tento způsob je sice šetrný ke stromu, ale velmi často se větve nedostanou do námi zvolených pozic.Je vhodný třeba k základnímu rozmístění větví u listnáčů, a zbytek "tvarování" dodělat střihem.
Obecně řečeno: každý způsob je dobrý, chce se to naučit a mít cit pro rostlinu. Jehličnany obecně jsou "odolnější "proti zařezání drátu, případné jizvy se lépe hojí. Listnáče je podle mě lepší tvarovat střihem a když drátovat, tak velmi opatrně, co nejméně a kontrolovat dráty . Jizvy, které vzniknou na kůře nám strom "zdobí" několik let a stejně nikdy nezmizí úplně.Tím jsem ti vlastně odpověděl na otázku buků.