Nedělní výkop V.Vinický

[Vladimír Vinický]

Tak tenhle modřín jsem vykopal včera. Vypadá neupraveně, ale vidím v něm již pěkný základ pro nakloněný kmen s menší korunkou. Průměr nad nebari cca 8 cm. Kořenový bal O.K. Přijmutí bude bez problémů. K razantnímu odstranění větví a k prvnímu tvarování dojde až příští rok.

[Vladimír Vinický]

A ještě jeden.

[kuncarladislav]

Vladimíre vypadá to dobře.Sám mám jeden vyhlídnutej a oproti těm co mám zatím doma to bude gigant XXXXL .Kopnu ho ale asi až na jaře.Do čeho jsi ho sázel ? Vypadá to na štěrk + rašelina ale možná se pletu.

[Vladimír Vinický]

Je zasazený skutečně do hrubého štěrku, u nás se tomu říká rýže 4/8mm, písku, rašeliny a zahradního substrátu. Směs musí být co nejvíce vzdušná a velmi dobře propustná. Zde jsem přidal i trochu rohoviny a déle rozpustného hnojiva. Na dno dávám vyšší vrstvu štěrku (4-6 cm) a otvory dělám i při dolních stranách nádoby, stromek se nesmí utopit. Mám to odzkoušené a funguje to dobře. Bednu jsem umístil venku při severní straně skleníku. Výkopy modřínů dělám zásadně před rašením, tedy i nyní (pokud počasí dovolí). Někde tady doporučované výkopy na jaře až když má modřín zelenou štětičku na pupenu se mi zásadně neosvědčily. Je to myslím další mýtus, který se pořád opakuje. Přeji ti úspěch s kopáním. Modříny jsou kouzelné stromy.

[pájaombre]

No přátelé,ač bych chtěl,nemohu souhlasit před pár lety sem kopal jako úplnej zelenáč také na podzim a v tomto čase,za sebe mohu říct,že se neujal ani jeden kousek modřínu a já tak přišel o nejeden nadějný kousek.Na radu zkušenějšího pána od nás jsem tedy začal kopat modříny těsně před rašením jediné co mohu říct, tak již bezestrát.na jaro mám nachystané na kopání dva opravdu povedené kousky,které již přes rok opečovávám v lese,určitě bych si netroufl kopat dnes
Co člobrda,to názor....Čauky z jihu....

[vláďadošek]

nezbývá než souhlasit s Pájou,taky bych si netroufl kopat modříny touhle dobou..

[Martin Iša]

Vláďo, hodil jsem ti to do modřínů.

[Vladimír Vinický]

No, dal jsem sem tento příspěvek do určité míry schválně, určitě každý má své zkušenosti. Ale chtěl jsem tím naznačit, že výsledek přijmutí rostliny je stejný a to přes i to, že má každý pěstitel rozdílné možnosti, zkušenosti, jiné podmínky atd. Pravdou zůstává, že stromek pokud jsou dodržena určitá pravidla se přijme. Já osobně jsem kopal stromky již prakticky ve všechny měsíce v roce, s výjimkou snad listnáčů přes letní období (červenec-srpen) a povětšinou se vždy všechno ujalo. A když náhodou ne, tak to určitě nebylo dobou kopání. Výsledek je málokdy závislý na době, ale na tom jak je stromek event. dopředu připraven (při kůlovém kořenu), v čem vyrůstal, moc záleží na balu, jak je transportován, jak byl zasazen, umístěn, zastíněn, zavětřen, atd., atd. Jedná se o celý soubor velmi jednoduchých pravidel, při jejichž dodržení je úspěch zajištěn. Jen v některých případech můžete stromku po vykopání nosit "bifteky" a on to stejně vzdá. Zatím je pouze tohle pro mě záhadou. Ale je to dáno zřejmě genetikou, či tak nějak.

[Fero]

Do diskusie pridám citáciu z časopisu "Bonsaj živé umenie č. 5" kde sa píše o vhodnom období na presádzanie stromov podľa skúseností odborníkov z Japonska : Niektoré ihličnany nemôžme vybrať z pôdy skôr, ako sa ich puky začnú aktivovať, Napríklad smrekovec vyberáme zo zeme skôr, než začnú byť jeho puky aktívne. Ak vyberieme zo zeme smrekovec, ktorý rastie v horách pred tým ako začne pučať, zvyčajne sa veľmi ľahko zakorení. Smrekovec patrí medzi opadavé ihličnany. Podobne je to u Tisovca obyčajného, ktorý sa po presadení veľmi ľahko zakorení, ak ho vyberieme zo zeme skôr ako sa jeho puky aktivujú.

[Martin Iša]

Samozřejmě prečítať si to možeme, ale musíme brát také ohled na :Japonsko-Česká republika,Krušné hory-Třeboňsko, Jeseníky -Praha, atd, atd A od toho se vše odvíjí