V liberecké botanické zahradě přesazovali nejstarší bonsaj

[ruda.p]

Děkuji Mirkovi, co řekl či vlasně napsal za pravdu sám bych to líp nedal
a ostatní v tom vidí jak si zastříhat či zatvarovat
až někdo bude mít rostlinu po několik generací, tak
věřím tomu že mu půjde spíš o udržení než o stříhání a tvarování,
jelikož z mého pohledu takto staré rostliny, už mají tvar daný
a měnit něco co zrovna frčí modou není ono !!!

Pokud i nadále má někdo jiný názor tak navrhuji cestu přímo za bonsají
a v poklidu diskutovat u ní a né u obrázku kdy není vidět hloubka

p.s.píšu jak mé myšlenky letí

[Luděk Urbanič]

luděk urbanič: - ano myslel jsem staré yamadori rostliny ....

Je vidět, že se bavíme každý o něčem jiném - já píšu o stromu pěstovaném několik set let v omezených podmínkách ať už misky, nebo té dřevěné bedny. Ne o 300letém stromu nedávno vykopaném, který možná i při sebelepší péči bude jen pár (možná desítek) let pomalu umírat.

proto jsem právě zmiňoval tu etickou stránku . Tvarování mistrem ...u nás se tak pohybuje pár lidí kteří by se této úlohy mohli zhostit ...jasně zadarmo to nebude ale jedná se o řádově tisícikoruny ?

Děláš si srandu? Ve vší úctě k největším osobnostem naší bonsajové scény bych "mistrem" nenazýval nikoho. Čímž odpadají naše luhy a háje a tedy i šance na "pár tisícovek". Mimochodem, kolik z těch potencionálních má zkušenosti s tvarováním několikaset letých stromů? A stejně jako Mirek si myslím, že takový není ani v Evropě.

ruda.p píše
Pokud i nadále má někdo jiný názor tak navrhuji cestu přímo za bonsají
a v poklidu diskutovat u ní a né u obrázku kdy není vidět hloubka

Rudo, asi jsi špatně četl článek - bonsai už zas nevystavují . Mimochodem to nedělali ani za jejího pobytu v bedně - chodil jsem na ni nahlédat tajně do zakázaných prostor škvírou v plotě v dobách, kdy jsem ani neslyšel slovo bonsai, natož abych věděl, co to je - bylo mi tak 5 let .
Jinak nevím jak ty, ale já to mám dnes 400 km

[ruda.p]

Ludku omlouvám se! je pravda já to mám jen 110km a ještě jsem k tomu liberečák, tak mám trochu velkou výhodu
v mládí 24let jsem byl v bonsai klubu liberec a i když je to dávno věřím, že kdybych s ohledem na nějaký kontakt
a společný zájem o rosliny-bonsae zkusil domluvit exkurzy, tak snad by to vyšlo za pokus by to stálo, ale samo je to o tom jak jsi podotkl vzdálenost!
Sám se chystám v tento měsíc je navštívit, tak budu pak informovat jak jsem dopadl

[Martin Kolacia]

reagovat na vše nebudu , není to v mých intelektuálních silách

ruda.p. - nevím komu by šlo o to si jen zastříhat ,ale na druhou stranu úpravy a údržba jsou nutné , za dobu co tato rostlina roste prošla spoustou rukou mnoho z nich si nekladlo takové otázky jaká je to rarita ...tu si děláme v hlavě my sami.


luděk urbanič : myšlenku že stromy pěstujeme k pomalému či rychlému umírání bych nechtěl nikdy připouštět . Stáří rostlin neuvede mnoho lidí už jenom z důvodu , že se kradou i stromy bez hodnoty ,štěrk na ulici či špinavé ponožky

reakce podobná jako na rudu - jaký je rozdíl mezi údržbou tohoto stromu a samozřejmě citlivým tvarováním ? S tím přístupem , že by ho nemohl tvarovat nikdo jiný než sám mistr (toho a toho nejlépe japonského jména) by bylo lépe ji nechat "umřít" na krásném místě ve volné půdě

mirek halatin : tobě to připadají ty fotky přírodních stromů a toho co je v Liberci podobné ?

[Mirek Halatin]

typologií obrostu ano vyjma toho v Lednici, ten ještě bude potřebovat pár desítek let

tahle diskuse je hodně o vlastním pohledu, neberu nikomu jeho pohled a nakonec my asi stejně neovlivníme to jestli strom tvarován bude nebo ne. Spíš mi jde o to, že třeba podle tvého vyjádření (s nadsázkou) strom vlastně není nic zvláštního a každý kdo si vykope pořádně staré yamadori tak získá okamžitě daleko hodnotnější strom. Chtěl jsem jen poukázat na to, že to není jen tak nějaká italská sylvestriska nebo karpatské mugo a že jeho hodnota, která z něj dělá něco zvláštního spočívá ve vztahu člověk strom ve velice dlouhodobém měřítku

[Martin Kolacia]

mirek halatin : jo je to o pohledu co je to bonsai .... (strom v misce se řekne jasně ale,) dříve se tady bosaji říkalo tužkovité formě stromu pěstovaného v misce třeba 20 let ... musím říci , že bosaji se více podobá strom vyrobený na dálném východě pro bonsajové účely cca za 8 let než 20 letá sazenička. Tenle strom je pro mne obdoba této analogie.

apropos ... pokud strom byl předtím v bedně ... nebyla to tedy bonsai.


Dle mého esteticého pohledu na bonsaje strom má špatnou velikost koruny ke kmenu a k tomu taky neodpovídá velikost misky. Strom připomíná volné čínské tvary ,ale bohužel jen připomíná.

[Mirek Halatin]

Zde už je to vyloženě názorová rozepře v estetice. Poměr kmene a koruny mi připadá u většiny právě evropských stromů zbytečně malý proti většině asijských stromů. Pokud bychom vycházeli z přírodních vzorů a estetického vnímání věkovitého stromu pak právě poměr relativně úzkého kmene s mohutnou korunou je typický pro opravdové velikány rostlinné říše (samozřejmě vyjma výjimečných převážně neevropských habituálních typů jako rody Taxodium, Metasequoia, Adasoniana atd.)

Připadá mi, že v evropské kotlině až na pár výjimek stylizace bonsaje natolik přebubřela, že začíná popírat základní principy právě věkovitého výrazu stromu. A často přílišnou stylizací vidím v bonsajích i známých autorů sofistikovaněji zaštipované hrnkovky. Neboť co jiného rozlišuje hrnkovku od bonsaje? Dle mého to není způsob tvarování. Ale vizualizace přírodní předlohy.

Ale jak říkám, už jde vyložené o vkus. Nikomu nic nevnucuju.

[Ladislav Kotál]

Jen se divím, co dokáže jeden výstřižek z novin rozpoutat za vášně.
Co kdyby jste to brali jako oznámení, že se to přesazovalo a bude to tady ještě nějakej pátek, protože ten pán, který to dělal, ví co si může dovolit a do čeho sázet. A pokud se mu to nepovede, nebudeme mít nejstarší bonsaj v Čechách.

[Mirek Halatin]

Láďo já v tom žádné vášně nevidím . Naopak mi to přijde jako bezproblémová diskuse držící se tématu. Což u mnoha místních témat nebývá vždy pravda.

[Aleš HAMPL]

Jen malá poznámka k výrazu "nejstarší". Opravdu některá jamadori mohou být ve skutečnosti starší, ale možná, že není jiný strom (pro někoho bonsai, pro jiného ne), kteý by byl tak dlouho pěstován v Evropě v misce.
O tomto stromě je údaj v knize Herynek P.: Bonsai, Neografie Martin, 1991 na str. 8. Tam se uvádí, že z Vídně do Kyšperka (dnes Letohrad) si ji přivezl hrabě Studenberg od svého bratra dokonce roku 1782! Z jakých podkladů toto pan Herynek čerpal však nevím.