Stránka 3 z 3

Re: Roubování jehličnanů

PříspěvekNapsal: 10 bře 2010, 02:38
od Jiří Svačina
Pinus nigra a Pinus thunbergii, pokud je mi známo jsou od sebe hodně vzdálené - nejsou příbuzné. To jen Japonci si pro sebe své borovivce slengově pojmenovali bílá, červená a této své tmavé říkají černá borovice...Tyto jen domácí - hovorové názvy se tak dostaly i do bonsai literatury a pletou už dlouhá léta evropanům hlavu... Dospělé rostliny P.thunbergii - základního druhu u nás nejsou - nerostou, - dle dostupných databází nejsou zastoupeny v žádném parku ani veřejné sbírce včetně specializovaných lesnických - školních sbírek . Ale její kultivary / Banchocho, Sajonara, Corticosa, Kotobuki, Maijima , tyto u mě, a asi i další roubované na našich domácích borovicích tu rostou bez problémů.
Obecně, při roubování se vždy hledají rouby a podnože které jsou zdravé, dobře rostou a k sobě mají blízko vzhledem i růstem, aby netvořily boule, rozdílnou borku atd. ... nicméně rouby P. parviflora s P silvestris i P. nigra srostou. Mě se u P. nigra x parviflora později některé už dost velké rostliny v místě roubování vylomily a tak tato spojení už léta nepoužívám, nevím jestli dlouhodobě fungují...P. nigra roste dost bujně, dělá na srůstu s P. parvflora časem boule...
- P. parvflora "Bonsai" neznám, toto jméno není uváděno v indexech sbírek specialistů ... :think:
- 27. bych měl být doma, ale raději si těsně předem zavolejte, tel. je na mých stránkách...

Re: Roubování jehličnanů

PříspěvekNapsal: 10 bře 2010, 10:52
od Jan Adámek
Inu, padají šupiny z očí. Někdy není černá jako černá...
Ta P. parviflora "bonsai", kdo ví, co to je. Na cedulce k ní měli napsáno Čína a prý se jednalo o nějaké dovezené rouby. Roubováno bylo tam, kde jsem koupil - v Dendrologické zahradě v Průhonicích. Barva jehličí je zelenomodrá jako glauca.

Re: Roubování jehličnanů

PříspěvekNapsal: 10 bře 2010, 11:20
od Jiří Svačina
Občas je třeba dívat se na věci tak trochu očima původce - autora, a sledovat i odkud pochází. V Japonsku jsou domácí a rozšířené P densiflora /červená/, P.parviflora /bílá/ a P. thunbergii /černá/. Ta thunbergii když roste ve vlhkém a teplejším prostředí je nádherná. Jsou to temně zelené stromy, dost bujně rostoucí a viditelně řekl bych "šťavnaté" - zdravé. Tím je, jako podnož u nich jednoznačně nejvhodnější a tak i masově používána... Podle vyjádření Japonců jsou naše domácí P. silvestris se svou borkou stejně zajímavé, stejně kvalitní, a pokud by rostly v Japonsku byly by zcela jistě pro bonsaje často používány...Totéž platí o P. mugo... Oni se ale z obavy před zavlečením nemocí brání dovozům rostlin, a u nich se příkazy dodržují..., u nás se víc díváme co kde a za kolik mají sousedi, než na domácí produkci a její zdravý růst ...

Re: Roubování jehličnanů

PříspěvekNapsal: 10 bře 2010, 14:32
od Jan Adámek
Popularita rostlin na bonsaje je věcí zajímavou a možná vychází z místních náboženství. V každém případě jen v Japonsku roste snad víc druhů borovic než v celé Evropě. My si tu musíme vystačit s lesní borovicí, zatímco P. densiflora, která je té naší velmi podobná - i tou červenou kůrou ve střední části kmene - se zdá být v Japonsku v miskách pěstovaná poměrně málo.
Zajímalo by mě, jestli se v Japonsku v miskách pěstuje Pinus pumila, což by měla být jakási východoasijská obdoba kleče.

Re: Roubování jehličnanů

PříspěvekNapsal: 22 čer 2016, 15:26
od Jan Adámek
Navážu na stará témata. Letos jsem se pokusil o roubování několika jehličnanů, potažmo borovic. Jsem si vědom pár zásadních opomenutí. Rouby vesměs nebyly odebrány z nejlepších míst korunky matečné rostliny a podnože byly opečovány jen na podzim. Dopadá to takhle:
Conw1-Parv_1_resize.jpg
Roub čárověník 1jehličné borovice, podnož semenáč drobnokvěté borovice tloušťky 7 mm
a takhle:
Mono-Limba_2_resize.jpg
Roub šedivá 1jehličná borovice, podnož limba tloušťky 10 mm.

Mé rouby raší pomaleji než rostliny, z nichž jsem je odebral (taky roubovanci), ale ne o mnoho.
Rád bych se optal, kdy nejlépe ušmiknout podnož nad roubem a kdy odmotat pásky. A taky, jakých chybek jsem se dopustil, abych je příště neopakoval. Děkuji.

Re: Roubování jehličnanů

PříspěvekNapsal: 23 čer 2016, 07:21
od PSt
Záleží kdy jsi rouboval. My roubujeme koncem ledna a gumičky (používáme roub. gumičky) odstraňujeme i s podnoží v této době. Roubovali jsme i více jak 30tisíc jehličnanů a ujatelnost byla přes 90 procent. Jinak mám zkušenost, že malé kultivary Pin. parviflora rostou nejlépe na pinus uncinata (nejmenší výpadek a nejlepší přírůstky) a i dovoz z Holandska je většinou na malých dvoujehlicovkách. Otázkou zůstává co to bude dělat za 10 a více let. Co se týká velkých kultivarů, ty dáváme na Pin. peuce, ale spíš se hledá to ideální. Dříve jsme používali Pin. strobus, to ale nedoporučuji.

Re: Roubování jehličnanů

PříspěvekNapsal: 23 čer 2016, 10:32
od Jan Adámek
Rouboval jsem v půlce února na limby a začátkem března na parviflory. Limba raší dřív. Takže ještě tak 2 měsíce s odvázáním pásek počkám. Ty parviflory a čarověníkové rouby rostou proklatě pomalu.
S těmi podnožemi je to zajímavé. Myslel jsem si, že je dobré, aby roub a podnož byly co nejpříbuznější. Ale když to jde... lesní borovice je u nás dostupnější než parviflora nebo limba. A roste dobře. Ty Pinus uncinata máte z naše nebo pyrenejského osiva?
Je zajímavé, že se na roubování 5jehličných borovic používají podnože nejrůznější. Hodně rozšířené jsou u nás P. armandii, což jsou borovice, které mají strašně dlouho (třeba i 40 let) hladkou kůru, což je pro stromky bonsajové neatraktivní.
Proč se vám neosvědčily vejmutovkové podnože? Je to strom u nás celkem dobře rostoucí a někde dokonce invazivní.
Asi je důležité, které podnože jsou k dispozici. Vy si ty P. peuce pěstujete sami?

Re: Roubování jehličnanů

PříspěvekNapsal: 10 črc 2016, 12:35
od PSt
My podnože nakupujeme. rostliny na Vejmutovce u nás trpí chlorosou a špatně koření, možná je to nadm. výškou, nebe pH půdy???

Re: Roubování jehličnanů

PříspěvekNapsal: 11 črc 2016, 11:16
od Jan Adámek
Pár malých vejmutovek bych mohl získat z jednoho zalesňovacího experimentu, ale uchránit je před rzí, než zakoření, by dalo dost práce. Tak asi vyzkouším tu pyrenejskou borovici...