bonsai-greenhorn.cz

Tak teť když to vidím tak jsme tři.
Musím přiznat, že Míry pohled na rostlinu je jiný a vidí ji v reálu což je jiné, a možná nechce dělat Marcovi konkurenci a kopii . Jen mě trochu zaráží na kaskádu jdou ty větve moc nahoru ale jak sem psal reál je reál.

Jsem rád že máme podobný náhled...Ono to v kmeni může být hodně zajímavé, ale u těch obříků jde i o to, že když se položí jsou dost širocí - a nemalá váha rostliny je na jedné straně ... umístění i misky pro kaskády i polokaskády by měly být vyšší, aby lépe vynikla linie kmene , a tak i když miska bude přiměřená, udělaná na míru k rozměrům rostliny , bude to naležato asi mít snahu převracet se...
Je to podstatně složitější než nějaké vzpřímené či šikmé postavení rostliny v i tak veliké misce.

I já se připojuji s názorem, že na výšku by ta rostlina využila více svůj potenciál. Jinak mě zaujal příspěvek na umístění polystyrénu do vnitřku nádob nebo i misek. Mám většinu bonsají umístěnou na přímém slunci a na betonovém nebo kamenném podloží a v létě je to dost přehřáté. Vyzkouším to, dík za nápad. Má i někdo další stejné zkušenosti? Musel bych ale zvolit slabší desky, tak 0,5 cm abych moc nezmenšil prostor misky. Jinak pokud se týká kopání yamadori, myslím, že už bylo vše rečeno, tedy napsáno. Jen připojím svůj názor, že ani tak nevadí kdy kopat, jehličnany kopu celý rok, listnáče na jaře a na podzim. Samozřejmě i v zimě když to jde. Záleží především na kořenovém balu a na síle a řekl bych někdy i touze rostliny přežít. Zkoušel jsem kopat na drc, šlo to, ale větší rostliny tak o průměru 10 a víc cm se mi vyplatilo jeden rok podříznout terminální kořen a za rok a půl až dva roky vykopat. A do těch velkých černých nádob, kde udělám díry jen dole také sázím a bez problému - jen je třeba ze začátku, dokud strom nesaje vláhu moc nezalévat, třeba i od shora přikrýt před deštěm aby kořeny neshnily. No a podobné je to se i substrátem, vždy je lépe si vyzkoušet tu svou variantu, ve které to jde. Někdo má rešeliník, někdo akadamu, či něco podobného, ale já věřím a mám vyzkoušeno, že většina běžných stromů roste ve všem co je jen trochu propustné.
Zdraví Láďa.

Vzhledem k tomu, že jsem viděl Mirkův jalovec naživo, musím mu dát s náklonem za pravdu. Pokud si to dobře pamatuju, je to, co by se dalo považovat za kmen tvořeno více větvemi a to navíc docela nezajímavými, rovnými. Hlavním tématem hádám bude mrtvé dřevo u báze.
Každopádně srovnávání s jalovcem M.Neolanderse není myslím na místě.
Ahoj
Honza

Ahoj Honzo vítám tě na fóru. Ono tu nejde o srovnávání s výtvorem Noleanderse, ale o předsavu pro nás pro všechny. Jde tu pouze o návrhy jak a proč by to dělal každý z nás a tím se tu všichni učíme. Jak to Mirek nakonec udělá je na něm zvážit všechna pro a proti a doufám, že se s námi o své rozhodnutí podělí.

Doplnění k těm černým nádobám - /já je také používám/ - je samozřejmě možné je postavit třeba na paletu aby voda z otvorů dole odtékala , ale to zase promrzají a rostliny trpí víc i zdola v zimním období. Jsou to vesměs kalfasy na maltu s rovným dnem které po naplnění přilehnou na zem a odtokové otvory jsou okamžitě nefunkční. Profi kontejnery které jsou v těchto velikostech citelně dražší, mají dna vyztužené výlisy a odtokové otvory umístěné tak aby se rychle nezanášely. Jde to ošetřit vyvrtáním několika děr těsně nade dnem z boku nádoby, a i uprostřed boční stěny aby to trochu dýchalo...

Honza to víceméně napsal, jen to doplním. Báze se skládá z dvou hlavních kmenů z toho ten levý je úplně mrtvý, pravý pěkně vychází pro kaskádové zpracování. Zajímavým místy na stromu by se měly v budoucnu stát mrtvé dřevo u báze a přechod živých větví zpět nahoru skrz mrtvé (těžko vysvětlit, budete si muset ještě nějakou tu chvíli na fotky počkat). To jsou dvě části které budou určitě viditelné. Jak napsal Honza, u báze je pár rovných větví takže bude práce na dost dlouho vymyslet a udělat z nich něco kloudného. Stejně bude trvat dlouhou dobu než z přikájeného obrostu bude obrost tvarovatelný, takže času na tvorbu mrtvého dřeva je dost a dost.

posílám foto s přibližným budoucím náklonem a detail báze po prvním zasazení...

to pan Svačina: na jaro jsem stejně pro tento jalovec přichystal bednu... ale převrtám i boky ... dík za typ

Nikde není nic lepšího - tak ještě na dálku k tomuto. Jak to asi vypadá je mi jasné , měl jsem v rukách několik podobných rostlin, vlastně bez kmene, a rozumím tomu, ten stav větví není ideální. Ale zase trocha teorie - kaskáda i polokaskáda by tak nějak měla obrostem pokračovat do směru náklonu rostliny - směru kmene. Pokud se budou větve vracet , nevím nevím . A k těm už mrtvým větvím, - pokud ještě nejsou úplně suché je dobré je poohýbat třeba i drasticky se svorkami do budoucí polohy , se suchými je později daleko horší práce .
A co se týče přeroubování, ten J.ch. Itoigava je hodně drobný - obávám se že při těch rozměrech rostliny nebude tak snadné už jen získat u nás potřebných cca 100 kvalitních roubů... Řada rostlin v nabídkách z poslední doby je něco jiného, je to trochu jinak zbarvený, ale hlavně podstatně bujnější kultivar který nemá smysl na něco roubovat...

Itoigawu doma mám... ovšem z důvodu nedostatku potřebného obrostu (musel bych mít asi tři takové Itoigawy) nebudu roubovat ale postupně rok po roku přikájet. Je to myslím si jistější. Jinak můj záměr je docela těžko popsatelný. Když mi vyjde chvíle času tak se to pokusím nakreslit.

Jinak toto určitě není žádný extra kvalitní materiál. Je v podstatě jen velký. Zbytek záleží na tom jak jej zpracuji. A stejně není kam spěchat. Když bude příprava trvat 10let, tak to tak hold bude... nic se nestane. Já mám času dost.

ještě poznámka k drenážním otvorům-také používám maltovníky nebo podobné plastové nádoby a tam řeším drenáž tak že vezmu flexu s šírším kotoučem a udělám zářezy přes hranu široké tak okolo 1 cm a už se mi nemůže stát že se odtoky ucpou i když je kontejner na zemi.