bonsai-greenhorn.cz

Omlouvám se za překlepy ... a prosím dívejte se na věci v živé přírodě drobet s nadhledem... Nic moc nezměníme, jen máme spolu s našimi rostlinami a třeba i zvířaty nějaký čas -kousíček- společnou cestu... Třeba doplňkovky rodů Habrlea, Ramondia, Jankea tu rostly už v druhohorách , a Jeseteři co někteří máme v jezírcích jsou také tak staří...byli tu před námi a snad nás přežijí...snad ...
Pokud by se jednalo o výsevy nějakých velmi vzácných semen, třeba kaktusů, rostlin původem z pouští , kdy je malé semenáčky třeba ochránit před "padáním" - houbami, nebo naopak orchideje které si své "podhoubí" nesou ssebou se semeny, a pomáhá jim sfagnum a zeolit, má smysl používat speciální postupy a substráty, a třeba i zmíněné sterilizace . Ale pro rostliny naší přírody, prostředí na oknech, balkonech zahrádkách atd. je to zbytečné trápení... S použitým substrátem doporučuji pracovat stejně jako s půdou pro květiny v truhlících - recyklovatelnou složkou zahradního kompostu...
Hezký den...

Substrát který jsem již použil hromadím venku ve velké bedně na dešti, mrazu atd., také s tím nic víc nedělám a když je potřeba, tak tam prostě hrábnu. Připadá mi to jako nedávná debata o zalévání, kde dost lidí hledalo nějaký přesný recept, ale prostě stačí vzít hadici a zalít.

Je jasné, že je lepší zalít nějakou vodou než nezalít vůbec a totéž platí se sázením.
Jako laik nejsem schopen odhadnout možná úskalí opětovného použití umělých substrátů (používám je 2 roky). Jak se zdá, úskalí nejsou. Děkuji.

Umělé substráty jsou výrobně dle druhu více či méně nákladné a to jak energeticky tak i balením a dopravou. Je to velice široký pojem - jsou to materiály od různých písků a lomových / jedno i více složkových/ drtí, láva, pemza, zeolit, antuka, keramzit,... až po různá zrna a čočky lisované z plastů, drcený polystyren nebo molitan, i různé skelné či plastové drtě či tkaniny atd... Většina umělých materiálů má na počátku určité výhody, někdy je to třeba jen dostupnost v malém balení a velkém městě /Japonsko/ ...
Pokud se po víceletém použití nerozpadnou na prach, případně nerozmočí na jíl /akadama a podobné/, je možné, jak je výše uváděno, je znovu použít do směsí pro sázení rostlin. Je ale třeba počítat s tím , že jejich původní vlastnosti se u většiny z nich /třeba jen mrazem a deštěm/ neobnoví a je třeba je stále doplňovat a nahrazovat novým materiálem . Cena, dostupnost a obnovitelnost to jsou úskalí - rozdíly oproti tradiční půdě... o kterých obchod a reklama mlčí případně "mlží" ..
Je jakoby zapomínáno na zahradnický - tradiční šetrný - přístup k u nás trvale obdělávané půdě, a tou je třeba i ta v nádobách .

Jirko zdá se mi, že jsi zastánce přírodních materiálů. Přírodní jsou většinou i ty minerální, ale já tím teď myslím více méně klasickou zeminu. Zajímalo by mě co na pěstování používáš ty, protože vím, že jsi zkušený zahradník. Pokud jsi o tom již někde psal tak se předem omlouvám.

V této době je u většiny mých rostlin základem běžný zahradnický substrát - tj.v poměru cca 5-3-2 kompost z místních zdrojů, doplněný rašelinou a drobným štěrkem z místního lomu. U vřesovištních je pochopitelně základem rašelina, ale i k ní přidávám jíl a opět i štěrk cca 6-2-2. Ročně spotřebuji cca 6-8 kubíků těchto směsí a tak více méně ani nemám možnost používat něco jiného...ale, já tu žiji a spolupracuji jak s rostlinami v miskách tak i s větším množstvím menších a větších kontejnerů - většinou s jehličnatými, méně listnatými dřevnami, mám tu i skalničky,ale i sukulenty, kaktusy a naopak i lekníny ... Rád a už mnoho let zkouším množit a pěstovat všechny možné rostliny ... a používám k tomu klasické i moderní materiály ...sázím do všeho co se mi dostane pod ruku, ale ve větším, tak jak jsem napsal v předchozím, používám domácí, dostupné, komostovatelné materiály ...
Doplnění - jsou to plně recyklovatelné materiály, při kompostování přidávám jak hnůj / pokud mám/ tak průmyslová hnojiva/ NPK/, při sázení osmocote -granulovaná zásobní hnojiva...

Jirko díky za informaci.
Já zkouším také ledacos množit i když samozřejmě jen amatérsky a v malém a se substrty v kontejnerech postupuji v zásadě stejně jako ty. Základem je kompost, rašelina a nějaký štěrk a starý substrát z misek. Do misek většinou používám nějaký minerální substrát, ale vždy přidávám rašelinu.

Já jsem proti vám pěstitel malinký a hlavně převážně balkonový. Pořizovat si kompost tedy nepřichází v úvahu. Z mého hlediska ty umělé substráty jsou docela výhodné. Jednoznačně se mi osvědčily při pěstování boroviček ze semen, když začaly klíčit tak brzy, že jsem je nemohl dát ven. V umělých substrátech (nových) byla 100% úspěšnost.

Jirko, já používám obdobný substrát, i když k zahradnímu substrátu, kompostu a rašelině přidávám nejen písek a drobný štěrk, ale občas přidám i teramol, antuku nebo zeolit. Pro mé podmínky - velmi slunečné umístění rostlin - je to ideální, neboť přísně technický substrát, myslím tím pouze akadamu, apod. bych neuzaléval. Toť mnou po desetiletí odzkoušené složení.

Zajímavé. Mé (krátké) zkušenosti s nasákavostí a vysýcháním umělých substrátů nejsou špatné ve srovnání s běžnou zahradní zeminou.