Taky nejsem zastáncem nějakého "umělého" vybělení.Na výstavách to vypadá u některých stromů jako křídový podklad pod zlacení.
A přitom by stačilo vzít kartáč a trochu dřevěného popela.Možná bych asi udělal vyjímku u některých Jalovců, kde kontrast červenohnědé a bílé tak nějak ladí.Otázka je, proč vlastně bělíme. Prioritou by mělo být zabránění hnilobě, dřevokazným houbám.Sestaření bych řekl, že moc vliv sulka nemá.Jsem pro ošetřit sulkou, bělidlem pouze listnáče a to ještě čerstvé dřevo.U jehličnanů je to asi zbytečné.Většina obsahuje smolu(ale třeba Jedle smolu neobsahuje), takže v začátcích je to bezpředmětné.Časem se ale i ta smola rozloží vlivem přírodních vlivů.Podle mých poznatků je třeba mrtvé dřevo napustit, zpevnit, stabilizovat aby se případná hniloba, škůdce nebo houba nedostalo do dřeva a zároveň dřevo udrželo ve stabilním stavu.To znamená staré, zpatinované.Když už jsem se tedy tak rozepsal, tak se podělím o své poznatky, zkušenosti, experimenty......
Jehličnan-borovice, smrk:JIN-vezme si třeba čerstvou větev, s které chceme vytvořit jin.Rádi bychom urychlili stárnutí -patinu.Jin "řemeslně" zpracujeme skoro do závěrečné podoby.Jelikož je větev čerstvá začne ronit smolu.To, co příroda vytváří léta, pokusíme se zkrátit.Smolu se musíme pokusit "vyplavit".Denaturovaný alkohol, štěteček a vymývat, co to půjde."Pocení" se dá urychlit horkovzdušnou pistolí.Pracujeme zodpovědně a opatrně, páč strom je živý!!!
Případné zakrytí je samozřejmostí.Po vymytí smoly nám zůstane prakticky suchá.Na sestaření-patinu nám stačí obyčejná kuchyňská sůl, na doladění dřevěný popel.Sůl si rozpustíme ve vodě cca 5dílů soli na 1 díl vody.Jin předehřejeme(pozor, neopalovat.Jen zahřát)Bude nám lépe vsákávat.Teď už budeme jen střídat vodu, teplo, sůl, kartáček a na plné slunce pokud to jde.Chce to, aby si to kdo bude chtít vyzkoušel, páč každý jin, každá rostlina je jiná-originální.
Je to trochu o pečlivosti a hraní si.
Po zpatinování je ale třeba jin zpevnit, páč by se nám časem rozpadl.Dnes existuje spousty prostředků, ať už přírodních, nebo umělých.Pryskyřice,Akryláty, vosky,vodní sklo, oleje-vysíchavé,.........Jsem zastáncem přírodních ingrediencí.Napuštěním zabráníme výše uvedeným škůdcům, houbám a hnilobě, ale pozor!Napouštěná látka by neměla dřevo zabarvovat(netýká se listnáčů-URO) a být bez lesku!!Osobně se mi zatím jeví nejlíp Týkový olej smíchaný dřevěným popelem.Týkový olej nezabarvuje,není lesklý a po napuštění zcela vyschne.Ale pořád když mám čas zkouším něco nového.Připravuji takový seriálek o mrtvém dřevu, ale nemám vše vyzkoušeno a po kupě.No, a když už jsme to dnes načali .
Ještě dodatek k tomu stárnutí.Lze použít také "určitou"kyselinu, nehašené vápno....ale nerad bych měl někoho na svědomí.
Listnáče-URO.Každý listnáč "vyhnívá "jinak.Jak je známo, tak jedničkou je u nás Lípa.Je to dáno jejím měkkým dřevem, které snadno podléhá pověrnostním i jiným vlivům.Mám ale pocit, že o ošetření dutin už jsem někde psal.
Jo, jo .Napište vy , také své zkušenosti, poznatky.
Možná to někomu pomůže, možná nad tím někdo mávne rukou.Každý ať si vybere to, co jemu vyhovuje.
Jsem se ale vyčerpal.