bonsai-greenhorn.cz

Blíží se jaro čas přesazování a já se Vás ptám.

Jaký nejlepší substrát (zeminu) a na jaký strom ( listnáč, jehličnan) používáte ?

Mícháte si svoje zeminy a jaké ?

Za jaký čas po přesazení hnojíte a čím ?

Přidáváte něco do substrátu, co v jakém množství ?

Co se stromkem po přesazení ? (zalít ?, do stínu ? atd.)

Já zkušenosti nemám, budu přesazovat poprvé tak se ptám.

Nikdo se nehrne do odpovědí,tak začnu. Přesazování je jednou z nejzákladnéjších prací na stromech. Jak přesadíme, tak budou v budoucnu růst. Základní otázkou je kdy přesazovat.Pro tuto otázku si musíme získat cit,který nejde naučit. V kostce řečeno: přesazujeme vždy na jaře,kdy se u jehličnanů začínají zvětšovat a lesknout pupeny,u modřínů nejdéle do okamžiku, kdy pupeny puknou a objeví se zelené konečky maximálně do 5 mm délky. Pak už je pozdě!. U listnáčů je to podobné,přesazovat v okamžiku zvětšení pupenů, ,nejdéle před rozpukem. Tento okamžik je výhodný pro stromy, protože již mají mízu,tudíž velkou sílu přežít bez újmy přesazení.
Samotné přesazení spočívá v oddělení kořenového balu od misky. To provedeme třeba starým nožem tak, že objedeme obvod misky. Potom by strom měl jít snadno vyklepnout z misky. Po vyjmutí kontrolujeme kořenový bal,zda není poškozen.Podle mých zkušeností je dobré si stromek bez misky podložit např. převráceným květníkem, aby byl obvod kořenového balu mimo podložku. Potom dřevěným kolíkem (je dobrá jídelní hůlka) a kovovým hákem na kořeny začneme uvolňovat postupně celý bal od obvodu ke středu. Potom stromek zdvihneme, hákem učešeme kořeny,a buď prostříháme křížící se,nebo odstřihneme část dlouhých až k prvnímu rozvětvení. Cílem je dosáhnout rovnoměrného plochého balu s jemnými vláskovými kořínky. Někdy je kořenový bal tak kompaktní a jemný,že se používá vystřižení klínů od obvodu až ke kmeni.Vznikne mi "hvězda".Při dalším přesazování se opět vystříhnou klíny (ty zbývající) a tím je kořenový bal obnoven.
Po rozčesání kořenového balu a jeho zakrácení přistoupíme k vlastnímu přesazení. Za tím účelem máme připravenou misku, na jejích odtokových otvorech přichycenou síťku a přes malé otvory v misce protaženy kotvící dráty. Na dno misky dáváme hrubší substrát,na středu uděláme kopeček. Rozprostřeme kořeny,kroutivým pohybem sem a tam usadíme stromek,překontrolujeme pohledem jeho usazení a přes kořenový bal utáhneme kotvící dráty.Strom by se v misce neměl hýbat. Pak mezi kmořeny sypeme jemnější substrát a zapravujeme ho mezi ně opět dřevěnou hůlkou krouživými pohyby.Tato práce je nejdůležitější z celého přesazení- substrát musí zaplnit všechny mezerky mezi kořeny.Pak poklepem na misku z boku doladíme poslední detaily.Stromek důkladně zalijeme,až odtokovými otvory bude vytékat čistá voda. Poté stromek umístíme do polostínu.Pokud jsme dobře zvolili čas a odhadli okamžik přesazení,stromek bude dělat "že o tom neví".Zhruba po 1-2 měsících můžeme opatrně přihnojovat.

Při přesazování je nutno připravit substrát do kterého budeme sázet. Máme dvě možnosti .Zakoupit akadamu,sanzu,zeolit,antuku, a sázet rovnou do těchto substrátů.Je to ve velkém dost nákladná věc,je výhodné je použít až na "hotové" stromky,v malých miskách.
Pro začátky stačí substrát si udělat doma sám. Stačí zakoupit: zahradnický substrát ,hrubý písek nebo jemnější štěrk a rašelinu. Udělat smícháním univerzální směs v poměru 1:1:1. Podle vlastních zkušeností více štěrku nic nezkazí.Substrát musí být PROPUSTNÝ !To je základ úspěchu.
Při sázení je dobré znát ,které stromy potřebují k zdárnému vývoji mykorhizu,a tu pak přidat ke kořenům. Některé jalovce,zejména zahradního původu mají kořenový bal plný hlíny a jílu. Při přesazování je možno je vypláchnout proudem vody až na čisté kořeny a rostlině to nevadí. U borovic, modřínů,buků to neplatí.

Chci poděkovat Láďovi a co další ? Vy nikdo nepřesazujete Mílo, Pepo, Mirku, Ivet ? To jste všichni jako já ? Jak to děláte vy ostatní ?
Děkuji za odpovědi .

Láďa to moc hezky shrnul. Já v miskách rostliny nevedu a ještě dlouho nepovedu. Tak "hotový" strom totiž ještě nemám (a dlouho nebudu mít). Jinak se snažím obecně jet podle zásad, které jsou psány výše.

to Jarda: přesazovat přesazuju... musím, protože jsem udělal mnoho chyb při sázení rostlin před rokem či dvěma. Takže měním substráty, překotvuju stromky, vybírám původní zeminu nechanou u stromů (tam kde není třeba / typicky habr nebo jilm kopaný s balem = prakticky zbytečné při sázení nechávat původní zeminu... teda aspoň u mě jedou daleko lépe bez ní) a pak příprava na správnou pozici stromu...

Láďo perfektní! k tomu už není co dodat snad jen http://www.bonsai-kai.cz/venkovni_bonsa ... ani&blok=2
Každy si musí sám najít co mu vyhovuje jakým způsobem bude přesazovat ale je dobre se držet zakladů

Mirku,když ses zmzmínil o habrech,to snad nejsou ani stromy To je plevel Kdysi jsem četl a viděl v časopise fotoseriál,jak ten dotyčný pán,sťal 5 metrový habr na výšku cca50 cm, s tloušťkou u nebari dobrých 15 cm.,poté ho vykopal skoro bez kořenů, zasadil do záhonu a za pár let měl super stromek. Tehdy jsem si říkal,to je ale .....,ale až jsem to zkusil podobně, změnil jsem názor,habr snad přežije všechno .Kopal jsem tři,všechny jedou jak o život.Právě jak píšeš,neměl jsem žádný kořenový celistvý bal,zbytky jsem vypláchl vodou a šup do štěrku do malého umývadla z plastu.

Lado, popisal si to ucebnicovo, tiez sa snazim drzat istych doporuceni a odskusanych postupov tak ako si ich popisal, akurat sa snazim do pripraveneho substratu podla moznosti pridat v istom mnozstve aj nasekany cerstvy raselinik a to nielen pri cerstvych yamadori ale aj u zapestovanych rastlin. Mozno je to zbytocne rozmaznavanie, ale skodu mi to neposobi, tak v tom hodlam pokracovat. Prajem vsetkym skoru jar, " at to naplno rozjedem" .

Ivet,taky mě ten příspěvek vyčerpal Na rašeliník jsem zapomněl,protože o něm jsem se poučil nedávno.Doufám, že jaro na sebe nedá dlouho čekat,sníh už slezl,svítí slunce a začaly na zahradě kvétst hlaváčky jarní .

Já ti nevim Láďo... u nás slezl ze 50cm na 40cm ... ještě to asi chvíli bude trvat.