bonsai-greenhorn.cz

Letos jsem udělal takový pokus - z nouze ctnost. Z lenosti (sklerózy,..) jsem nechal malý jilm (předloňský řízek) dlouho venku, pak šel do garáže na okno (propustnost světla u drátěného špinavého skla je minimální) a tam byl až do cca před měsícem. Všechny ty mrazy tam přežil. není uvnitř sice TAKOVÁ zima, ale dost pod nulou tam rozhodně bylo. Přenesl jsem ho domů a začal krásně rašit. Jediný problém vidím v tom, že člověk neví jestli zrovna ten jeho kus je z jihu nebo severu a vydrží nebo ne. Zkusím příští zimu víc kousků.
Jo a Petře, o ten tvůj bych se nebál. Už přežil pár zim a navíc ho máš v takovém pěkném závětří, pokud vím.

Nejsem pokojovkář a tak jsem jilm čínský ze svého zájmu vyřadil.
V roce 2007 jsem ale v zahradním centru objevil rostlinu vedenou jako Ulmus parvifolia "GEISHA", napsané tam bylo ještě GELBRUNE ZWERG ULME - tomu jsem nerozumněl, ale obsluha mě přesvědčovala, že se jedná o rostlinu venkovní. Tak jsem to risknul a koupil.
Jilm je zatím ve volné půdě na nechráněném místě a dvě zimy přežil bez jakýchkoliv problémů. Je na kmínku, výška cca 40cm. Roste zajímavě, zjara raší velmi malé listy, barva na okrajích výrazně žlutozelená, roste intezivně. S postupem léta listy zelenají. Když jsem zkušebně ponechal některý výhon nezkrácený, tak koncem léta došlo ke zvětšení posledních listů skoro na velikost listů zelkovy.
Pokud je to skutečně Ulmus parvifolia, tak je jasné, že některé odrůdy snášejí podstatně větší zimu a pokud bych se pokusil takovouto rostlinu přezimovat v teple, tak mám obavy, že by to snášela velmi špatně.

Nevím co je správné jestli Ulmus parvifolia, nebo Ulmus parviflora - v literatuře jsem se setkal s oběma názvy a oba byly vedeny jako Jilm čínský.

U . parvifolia je velice variabilní rostlina. Zřejmě bylo vyselektováno několik klonů - forem s drobnějšími lístky, hrubou borkou atd. Kdysi jsem se snažil rostliny dovezené z BC Heidelberg -Německa pěstovat doma a z jejich zimního chování - shazování lístků, světlých vytažených výhonků atd. jsem usoudil, že ty které jsem měl k dispozici, jsou venkovní . A tak jsem jich následující rok ponechal několik v pařeništi, a dnes po létech jsou z nich ve volné půdě cca 4 m vysoké stromy . Venkovní je spolehlivě i ta U.p.Geischa...ale nemám vyzkoušené ty novější kultivary zmíněné někde v předchozím textu. Ony dobře rostou z letních řízků. Chtělo by to namnožit a na mladých rostlinách odzkoušet postupné otužování... Jsou to hezké rostliny, krásně barvící v podzimu, stojí to za tu práci . Ale pozor, v miskách se musí zapustit , nebo zasypat , dobře chránit kořeny ...! Jsou blízce příbuzné s rodem Zelkova , občas zaměňovány, obrázky listů těch mých jsou u diskuse k tomuto rodu - druhu na těchto stránkách...

Mne napadá U. elegantissima Jaqueline Hilliar?? asi nemám správně všechna písmenka. Pozná se podle zřetelnějšího žilkování listů a hlavně je list až protivně drsný na omak. Odstín i tvar listu odpovídá. Pár zim vydržel venku, pak jsem jej vsadila na kámen a zakopala, ale to už umrznul, ten kámen asi moc držel zimu na kořenech, a to se mu nelíbilo. Ale Mates vrbátecký vykopal kusanec ze zahrady, na jaře ho zkusíme s Jarkem Servusem nějak připodobnit bonsaji. Někde mám foto, jestli najdu, přepošlu Jarkovi, ten může jaksi "vecpat" obrázek sem

Václave, parvi (flora) je drobnokvětý, parvi (folia) je drobnolistý. Je to latina - florum (květ), folium (list). Jilm je jenom drobnolistý. Parviflora je třeba borovice, atd.

Mileno, jsem na vás s Jarkem moc zvědavý co se vám s ním povede (Ulmus xelegantissima "Jacgueline Hillier").
Já s ním mám zkušenosti jen ve volné půdě. Tam mi přezimuje bez problémů a roste velmi dobře. Taky by se mi líbil do misky, ale nevím jak půjde tvarovat, dřevo je hrozně křehké, jak se na něj trochu blbě podíváš tak praskne.
Zkusil jsem udělat pár řízků a pak jsem na ně nějak zapomněl a zůstaly přes zimu v malých kontejnerech volně venku a zimu přežily, ale bylo to předloni a to byla u nás zima mírná.
Dej vědět jak dopadnete.

Vašku máš pravdu, že Jacquelina se špatně tvaruje. Jednu jsem zkoušel před 10ti lety, moc se jí to nelíbilo, tak jsem ji dal mamě na skalku a pak jsem záviděl jaká je ve volné půdě elegantissima

Mluvíš mi z duše, malé listy, přirozeně se vlnící kmen, kmen krásně sílí a mívá konicitu, ale láme se potvora...
Stejně jsem jeden loni strčil zkušebně do kontejneru.
Ve volné půdě má ještě jednu nevýhodu, pokud nechceš aby se úplně zahustil, tak jí musíš často stříhat - roste jako blázen.

Vláďo, když jsi to napsal, tak je to jasné, já jsem jen nepřemýšlel.

U kamarada jsem videl zmineny Ulmus parvifolia cultivar "GEISHA" minulou zimu mi cely vresek omrzl , ale obrazil ze spoda, pokud prezije letosni zimu a bude zit a ma vyhrano, jinak se da pouzit v mych podminkach pouze jako pokojovka, s dobou zimniho klidu, u me neobstoji nemam podminky na spravne zimovani. Pestuji jen venkovni 4 druhy korkovych jilmu, nejsem si jist presnym jmenem a jak pise Jiri vyse U . parvifolia je velice variabilní rostlina, tak jmena neuvadim. Podle meho, je jilm strom a jako takovy potrebuje obdobi zimniho klidu tzn., omezeni zalivky, hnojeni atd., aby si strom odpocinul nabral novou silu na jaro, kdy jsou dobre svetelne a ostatni podminky k jeho zdarnemu rustu.
Zdravi Jan K.