český název ?

[Pepča]

Kolopejka je český název, který se však v praxi neujal, rostliny jménem Kalanchoe.Na rozdíl od Plectranthusu ernestii má dužnaté listy a také patří do úplně jiné čeledi sukulentních rostlin.Kalanchoe patří do čeledi Crassulaceae- tlustice a Plectranthus do čeledi Lamiaceae- hluchavkovité.

[Compel Lubomír]

Tohle je úžasná kytka, utrhneš větvičku se 3 lupínky,je jedno kdy,dáš do vody,za 14 dní zasadíš a za rok je to 3 cm tlustej stromek. Kvete na dlouhých stoncích modře(drobné malé kvítečky),jmenuje se to latinsky asi plexantus (nevím jak se to píše)

--------------------------------------------------------------------------------
Úvod >> Sukulentní maličkosti >> PLECTRANTHUS ERNSTII a metoda hojnosti
PLECTRANTHUS ERNSTII a metoda hojnosti25.07.2009

Když jsme psali o této hluchavkovité rostlině z jihu Afriky na našich stránkách poprvé (4.4.2008), zmiňoval jsem se o nejrůznějších možnostech jejího pěstování. Jako ten trochu problematický způsob jsem uváděl pěstování na plném slunci, kdy se člověk s konvičkou v ruce stává tak trochu otrokem tohoto voňavého stromečku s tlustým kmenem bizarních tvarů. Jenomže život je změna, a někdy k tomu stačí souhra náhod.
Normálně míváme naše rostliny Plectranthus ernstii umístěny na spodním, po většinu dne přistíněném parapetu našeho makrolonového tunelu. Jen tak mohu tyto vodu milující rostliny s nesukulentními listy zalévat vždy pouze společně s ostatními, a nemusím v jejich případě pamatovat na nějaké zavlažovací přilepšení.
Když jsem se ale na jaře rozhodl všechny přesadit, nastal přesun mís s těmito stromečky na plné slunce, odkud jsem je měl v úmyslu odnést do letní „pracovny“ pod pergolou. Něco mi do toho vlezlo, a když jsem asi po třech dnech ty chudáky spatřil, byl na jejich svěšené a sluncem vybledlé listy žalostný pohled.
Vždyť jsou z Afriky, tak musí něco vydržet, říkal jsem si. Po přesazení všechny naše rostliny Plectranthus ernstii putovaly na plné slunce do těsné blízkosti nestíněného makrolonu, kde začaly sdílet společné stanoviště se sloupovitými pachypodii (P. lamerei, P. geayi), které vodu od jara do podzimu také hodně milují.
Začal jsem tedy aplikovat metodu hojnosti. K hojnosti slunce jsem přidal i hojnost vody. Každý večer pořádná sprška z konvičky na listy, kmen i substrát, jen když venku pršelo a obloha byla zatažená, jeden den jsem zálivku mohl vynechat.
Proměna rostlin byla rychlá a dokonalá. Nejdříve opadaly všechny přebytečné listy, zatímco ty zbylé získaly zvláštní, těžko popsatelné zbarvení, složené z mnoha nejrůznějších odstínů. Koruny stromečků však za krátký čas nádherně zhoustly, a na jejich vrcholcích se objevily zárodky květenství v takovém množství, jaké jsem nikdy předtím neviděl. Ačkoliv večer dostávaly rostliny hojnost vody, druhý den v poledne už byl povrch substrátu dávno suchý. Protože musíme být celé prázdniny v Jihlavě, naše voňavé stromečky si budou užívat výhod metody hojnosti až do září. Za letošního vlhkého léta by se k usnadnění práce nabízelo letnění pod širým nebem, ale mám obavu, že jakmile by začalo opravdové léto, určitě bych v tom věčném shonu na rostliny zapomněl. V makrolonovém průchoďáku jsem ale každý den několikrát, a musím kolem nich opakovaně procházet. Protože nyní obaleny květy skýtají docela hezký pohled, zapomenout se na ně snad ani nedá. V případě Plectranthus ernstii tedy funguje přímá úměrnost v praxi vcelku dokonale. Více vody + více slunce = více květů! Výsledek vidíte na fotografiích. Květenství se začala postupně objevovat takřka na všech vrcholcích větví!

[Compel Lubomír]

PLECTRANTHUS ERNSTII (Voňavý pozdrav sukulentářským bonsajistům)04.04.2008

Tato rostlina z jihoafrického Natalu patří už neodmyslitelně do našich sukulentních sbírek, a to bez ohledu na nejrůznější módní vlny, které i tuto zálibu postihly a nebo ji teprve čekají. Abych pravdu řekl, docela by mne zajímalo, jak snáší pobyt ve své slunné domovině. Stačí když keříčkovitě rostoucí rostlinu s tlustým kmenem postavím napospas českému slunci, a najednou vypadá, jakoby nastaly poslední hodiny jejího života.
Na nedostatek vody (i poměrně krátkodobý) reaguje okamžitě ovadnutím a svěšením listů. Spraví to ale jediná zálivka, po níž se listy napnou do původní polohy, i když část jich přece jenom spadne. Co se týče výběru vhodného stanoviště pro pěstování této zvláštní rostliny z čeledi hluchavkovitých (Lamiaceae), téměř každá volba je ta správná.
Můžeme rostlině připomenout životní podmínky jejích prapředků a postavit ji na plné slunce. V tom případě nás čeká vydatná zálivka minimálně obden, abychom věčně žíznivou kytku alespoň trochu uspojili. V praxi to provozuje u části svých rostlin Luboš Hojný, který je zvyklý poplatně svému příjmení zalévat takřka všechny ostatní sukulenty. Výsledkem je hustá koruna drobných lístků s různými barevnými kresbami, takže rostliny připomínají staré importy. Nevýhodou této metody je nemožnost odjíždět na jakoukoliv dobu mimo bydliště, nebo se smířit s častým střídáním koruny listnaté a bezlisté.Protože kmeny této rostliny bývají docela dobrou vodní zásobárnou, rostlinám se nic vážného nestane ani po dlouhodobé absenci životodárné tekutiny.
Zlatou střední cestou je polostín nebo sluce rozptýlené, které používáme ponejvíce i my. Listy vypadají zdravě, jsou o něco větší a je na nich patrnější přítomnost chlorofylu. Kmeny více sílí, ale koruny musíme v přijatelném tvaru udržovat občasným řezem. Ten provádíme i několikrát za sezónu a výjimku neděláme ani kvůli květům, protože rostlina od pozdního jara do podzimu kvete takřka nepřetržitě (někdy i v zimě). Květy jsou drobné, uspořádané v latnatém květenství a připomínají naše známé rostliny, po nichž je nazvána také čeleď, do níž je Plectranthus ernstii zařazen (za komunistů se chluchavky říkalo také dopravním policajtům kvůli jejich bílým čepicím).
Třetí možností je pěstovat rostlinu ve stínu. Listy potom bývají velké, zářivě zelené (to jsou v zimě i na plném světle) a kmínek tolik netloustne, protože není okolnostmi přinucen k úspornému hospodaření s vodou. Zároveň rostlina vydává většinu své energie do listů, a tudíž i méně kvete (ale kvete!). Výsledkem je živelný nárůst keříku, který je nutno redukovat ještě častější řezem, nebo v tomto případě klidně střihem (podobně jako při údržbě živého plotu).
Některé vlastnosti však rostlině zůstávají, ať už ji pěstujeme jakkoliv. Její měkké listy s chlupatým povrchem intenzivně voní, a proto je příjemným společníkem v domácnosti. Jejich vůni naopak bytostně nesnášejí molice, což je velice zvláštní, protože na podobných listech bych jich očekával naopak celé kolonie.
Snadno se množí řízkováním, přičemž ideálním materiálem jsou řízky polodřevité. Koření buď ve vodě, nebo okamžitě po odříznutí zapíchnuté do mírně vlhkého substrátu. Dočasné ztrátě většiny listů z řízků předejdeme odstraněním těch starších nebo sestříháním zhruba poloviny plochy všech listů s výjimkou těch nejmladších. Také tvarovat rostlinu je možné v kterémkoliv období. I zde platí pravidlo, že čím níže do větve řežeme, tím více nových výhonů kolem místa řezu vznikne.
Zvláštní kapitolou je baňatý kmen, pokrytý hnědobílou kombinací kůry. Každý jedinec je naprosto nenapodobitelným originálem, a také tvar nových větví je neuvěřitelnou loterií, kterou může ovlivnit pouze příroda. Pěstitelova role při tvarování kromě řezu spočívá pouze v odstraňování nepohodlných výhonů, které dokáží vyrůst i na nejneuvěřitelnějších místech. Náhle se zužující nebo naopak rozšiřující tvar kmene není způsoben změnami pěstitelských nebo klimatických podmínek, jak to známe u mnoha dalších rostlin.
Nové výhony často bývají neřízenou střelou, a usměrnit je lze v určité fázi jejich tvarováním měkkým drátkem s povrchovým obalem. My tento způsob nepoužíváme, ale můj kamarád ano, a mohu zodpovědně říci, že hezčí rostliny Plectranthus ernstii jsem nikde neviděl. S úspěchem ještě zdokonaluje to, co příroda už tak v bohaté míře této nenáročné rostlině nadělila.
Když jsem šel v létě přes náměstí do našeho stánku v ZOO, zastavil jsem se na jarmarku, kde zmíněný kamarád Standa Blažek prodával své rostliny. Byly mezi nimi i hezky tvarované voňavé stromečky s tlustými a neuvěřitelně pokroucenými kmeny, tvarovanými předtím drátem. Vedle nich stála jedna větší rostlina na ukázku, kterou jsem mu pochválil a zažertoval, že by mi ji mohl půjčit na léto do zoologické zahrady. Standa ji k mému překvapení zvedl z pultu a podal mi ji. Ptal jsem se, jestli to myslí vážně a fakt mi ji půjčí. „Tobě jo, Jirko, jinýmu ne!“ usmál se a dodal: „Ale musíš mi ji potom vrátit!“
O Standovi Blažkovi se více dočtete, jakmile se za ním vypravíme vrátit zapůjčenou kytku. Léto jsem strávil v nemocnici, na podzim už jsme se neviděli, a tak rostlina přezimuje u nás. Její kmen máte možnost vidět v galerii kmenových náčelníků a na fotografii v bílé misce.
Plectranthus ernstii můžete mít v desateru různých podob, a vůbec vás neomrzí, protože se s ním dají dělat neuvěřitelné věci. A když vám tvar rostliny začne připadat všední, řezem rostlinu načisto změníte tak, že ji za dva měsíce nikdo nepozná. Jen málokterá rostlina je tak vhodná k tvarování jako právě tato, a navíc málokterá potřebuje k svému životu tak málo světla. Stačí západní okno bytu, nebo alespoň prostor v jeho těsné blízkosti. Jiné druhy sukulentů by tam živořily, ale Plectrantus ernstii vás ještě odmění spoustou květů. A nechce za to skoro nic.
Na fotografiích můžete vidět nejrůznější tvary mladých i starších rostlin. Na třetím a čtvrtém snímku můžete porovnat stejnou rostlinu, pěstovanou ve stínu a po dvou týdnech pobytu na světlém stanovišti.

[Ladislav Kotál]

Tak jsem přinesl moje dvě kytky z letniště do zimoviště, a je vidět, že jsou spokojený. Jsou dva roky starý.

[Ivet]

Zdravim Vas chlapci, tuto rastlinku mam nejaky cas aj ja, dostala som ju ako dar od mojej mami, ktora ju zakupila u skalnickarov. A kedze bonsajmania nas nuti rastlinam davat iste tvary, neobislo to ani tento plectranthus... z jedneho su teraz dva stromceky...

[Jarda Marek]

Ty Láďové jsem viděl na vlastní oči a jsou opravdu milé , jen tak mimochodem jsem od něho na jaře deset kousků dostal, jdu si nechal a devět rozdal. Té mojí se daří a jak s těmi zbylými devíti nevím. Zítra hodím foto.
Ivet je vidět, že mi dokážeme tvarovat opravdu všechno povedli se Ti

[Petr Syrový]

A to máte jako dpoplnkovky a nebo pro radost?

[Petr Havlín]

Petře dá se použít jako doplňkovka i pro radost

[Pavel Š.]

Taky jeden exemplář mám, zatím je v původní zemině (jestli se tak tomu dá říct ) a chci se zeptat ostatních majitelů této rostlinky v jakém substrátu ji pěstují?

[Ladislav Kotál]

Pavle, akadama+štěrk 1:1.