Zdravím,
taky jsem ji zkoušel a taky mi po částech odešla. Neodolal jsem a pořídil si druhou a dopadla skoro stejně, zůstal z ní postupně jen pařízek. Skoro na 90% bych ale přísahal, že to má na svědomí kocour.
Měl jsem ji umístěnou na poličce a bez problémů rostla. Pak jsem ji dočasně umístil na zem a (zřejmě) po několika návštěvách kocoura začala po větvích odumírat až na pařízek. Jednou jsem ho přistihl, že se kolem ní potlouká a tehdy mi to docvaklo. V jeho prospěch však hovoří to, že kytka není cítit tím strašným kocouřím puchem - tak si nejsem jistý, co s ní vlastně provádí, ale zjistil jsem, že stejně značkuje i kočka a ta není cítit nijak, takže možná byl ten kocour kočka
(Před podrobnějším průzkumem se zachránila útěkem). Po opláchnutí a pořádném prolití slivoň znovu z pařízku obrazila. Zdá se, že chuti do života má dost, ale kočičí značkovací sprej je pro ni asi smrtelný.
Ještě jsem zjistil, že kočky k smrti zbožňují zimolez turecký. Ale ten nesprejují, jen se o něj otírají a je jim jedno, kam ho dám, vždycky k němu hledají cestu i kočky z okolí. Lezou po něm, že je samý chlup a klidně shodí i sousední stromek aby měly přístup.
Pokud u Prunus incisa začne být náznak, že s ní něco není v pořádku, že začíná odcházet listí a první tenké větvičky a je na nějakém přízemním stanovišti, vyplatilo, se mi provést pořádné prolití - umytí stromku vodou, a okamžitě ho přemístit na nějaké polostinné a mnohem hůře dostupné stanoviště a ještě navíc ho postříkat fungicidem (to jen pro jistotu - ten kocour přeci jen není na 100 %). Koupil jsem ještě třetí tuto kytku a tu jsem na zem nedal ani na chvíli, mám ji v polostínu na stole a stejně tak i ten znovu obražený pařízek (už má tři silnější větve) a už druhou sezónu vegetují a kvetou naprosto bez problémů. I černé plody jsem už ochutnal a jsou sladké a vynikající.
Jen jsem neměl odvahu je kvůli kocourům nechat zimovat venku, a moje vnitřní zimovací prostory jsou v mírných mrazech asi moc teplé, takže po obě zimy mi obě slivoně kvetly už během ledna-února.
Petr C