Ginnala-zahradní jamadori

[Luboš Masař]

A kdy seřízne k výhonům v létě ne?

[Martin Iša]

Já jsem důchodce, nesleduji to No jasně

[Dan Pánek]

Pokusím se.
Na jaře probouzející se pupeny nastartují činnost kořenů (auxiny). Když je odstraním, ten proces prostě zbrzdím. K vytvoření pupenů rostlina může využít jen to, co má uloženo přes zimu v pletivech - to většinou stačí k probuzení pár pupenů - záleží na druhu a kondici. Ty pomalu rozjedou kořeny a z pozvolného rozjezdu si všechno urvou pro sebe, udělají třeba metrové výhony, ale jen těch pár a dost možná ne zrovna tam, kde bych chtěl.
Pokud počkám do léta a budu hodně hnojit, nadopuju rostlinu živinami odshora dolů. Pak jí seberu olistění (dříve pupeny) a většina spících pupenů se bude moct přetrhnout, aby vylezly - a já si můžu vybírat.
Je to samozřejmě složitější a ani nemohu tvrdit, že to takhle je. Jen si to myslím. Pokud si chceš takovéhle věci nechat vysvětlovat, budeš se asi muset obracet na fundovanější lidi, než co chodí na bonsai-fóra

Většině lidí asi bude stačit, jestli to funguje. Třeba pan Auer takhle radí nakopnout rostlinu při založení koštěte - před letním řezem na špalek.

[Martin Iša]

Já myslím, že jsi to napsal vcelku srozumitelně . I já jsem to pochopil, kterému se to musí vysvětlovat dvakrát i třikrát, než uložím do paměti. No jo, pomalý procesor MI1962INV. Ale je fajn, že se diskutuje, oponuje, vysvětluje.

[Imlauf Oldřich]

Existuje ještě jedna možnost, kterou mi poradil v sobotu p. Pišl. Nechat růst tažnou větev cca 3 roky, která pomůže zavalit velkou řeznou ránu. Potom ji odstranit spolu s levou větví a ze slabých větviček zapěstovat novou korunu. Ukázal mi na vlastních kytkách jak to funguje. Tedˇ babo radˇ.

[Martin Iša]

Tak to máš smůlu , zde baby nět.Zde jsou jen samé krásné, mladé greenhornky. Ale vážně Alespoň vidíš, jak je tento koníček rozmanitý.Teď už je rozhodnutí na tobě.

[Dan Pánek]

Tažnou větev tam jako přechod z kmene budu potřebovat tak jako tak, jen trochu lépe nasazenou, než získá potřebnou tloušťku, bude rána pod ní zavalená. A čím víc tahu nechám na větvi, kterou pak odstraním, tím větší nová rána a z pohledovky po ní zůstane. Takže tohle zdůvodnění mi moc podložené nepřipadá.
Nicméně moje doporučení - přesadit, dva roky hnojit a letní řez mi v důsledku vychází jako kompromis mezi doporučením Milana a Ládi a k tomuto doporučení pana Pišla.

[Lukáš Sirotný]

No tohle je aspoň hodnotné vlákno . Já bych se asi taky přimlouval za pořádné nakrmení stromů a jeho seřezání zhruba ve stylu prvního Martinova nákresu. Spodní větev bych neodstraňoval kompletně - nevidím důvod nechávat celý spodní rovný úsek bez jakékoli větve. Stejně tak seřezání na úplný špalek v tomto případě bude spíš krok zpátky, protože obě tlusté větve už znamenají dobrý přechod na novou kostru koruny. Přesadit až na jaře 2012.
Ještě poznámka k tomu letnímu hrubému řezu - musíme si dát pozor, abychom neřezali příliš pozdě, tím chci říci, že nově očekávané výhony musí mít dostatek času k vyzrání, než nastane zima. Záleží na nástupu jara ten který rok, ale většinou je ideální dobou pro řezání květen - začátek července. Řezat později se už nemusí vyplatit, je tomu pár let zpátky, co to takto nerozchodil jeden jilm, který jsme hřížili a hřížence oddělovali až v srpnu - strom neměl ve spodní části žádný obrost a nově narašené výhony pomrzly a my tak přišly o zajímavou bázi stromu .

[Martin Iša]

Ty ses nějak rozjel Lukáši. Že tys měl "Green Kai" absťák. Já jen, že je tu mnoho hodnotných vláken víš?

[Lukáš Sirotný]

Jasně, Martine, to jsem se špatně vyjádřil , nechtěl jsem tím samozřejmě říct, že všechno ostatní stojí za...
Spíš jsem chtěl naznačit, že by byla škoda, kdyby třeba zapadlo do propadliště dějin. Jak jsem se teď najednou po třech týdnech zkoušel prokousat tou ohromnou spoustou příspěvků, tak mě zaujalo asi nejvíc ze všech.