Zdravím všechny,
úplně nad tím dubem slintám. Hlavně mě fascinuje, jak poslouchá potřeby majitele jako pejsek. Holt kdo umí ten umí. Sám bohužel patřím k těm, kterým se s duby zatím moc nedaří. Teprve předloni se mi podařilo vykopat a zatím udržet při životě dub - 5tikmen. Je to asi spíš experiment, do nějaké velké krásy nebo hodnoty mu dost chybí, je to spíš trs tenčích kmínků. Ale i tak z něj mám radost.
Ale chtěl jsem se zeptat na substráty. Do jakého byl dub zasazen po vykopání a jaký byl použit při přesazení do finální keramické mísy, případně jestli je taková informace k dispozici, v čem dub pěstuje pro zesílení větví a hojení ran nový majitel.
Také by mě zajímalo hnojení (čím a jak často) po vykopání a pak v keramické misce, případně opět nějaké info o hnojení od nového majitele.
Přešel jsem k všeobecnému trendu inertních minerálních substrátů, ale nemám pocit nějakého kvalitního růstu nebo zlepšení. Jilmy mě v něm přímo stagnují, ostatní stromky rostou tak nějak normálně.
Používám směs stejných dílů antuky: zeolitu: drcené žuly. Nabývám čím dál větší jistotu, že to chce přimíchat nějakou organiku, alespoň drcenou kůru.
Ale je pravda, že se stále učím a zejména v hnojení mám ještě mezery. Dosud jsem spíš stromky trápil hlady až teprve vloni se mi snad podařilo najet na správnější režim:
- každá zálivka vodou s hnojivem (běžná minerální tekutá zahradní hnojiva rozmíchaná v sudu s dešťovkou)-zjištění, že pro zbylé stromky v organickém substrátu je to asi moc časté, mě stálo život asi 3 stromků. Zpočátku bezvadně rostly, ale
asi v červenci jich najednou několik zkolabovalo.
- na povrch substrátu jsem také umístil kostky organického hnojiva domácí výroby (drcená řepka+rybí moučka+kostní moučka+rýžové otruby) - asi na půl sezóny, než mi vše sežraly kočky (budu to muset taky dát do nějaké síťky a přitlouct hřebíkem k regálu).
po tom jsem na zbytek sezóny ještě pocukroval povrch substrátu hnojivem Siforga.
- na doporučení kolegů brněnského bonsai klubu jsem ještě, tuším někdy v červenci večer, postříkal několik stromků roztokem hořké soli, prý pro svěží zelenou barvu a ozdravění. To mě stálo život dvou borovic, jednoho smrčku a jedné moc
pěkné zelkovy. Příště asi žádné stříkání, ale pouze zálivka, prý to sežehlo slunce.
Takže jsem celý žhavý dovědět se, jak se to dělá správněji nebo alespoň nějaký dobrý typ. Zatím mám po letech bohužel zkušenosti, že nejlépe je stromkům ve volné půdě, případně v misce s úplně nejobyčejnější zahradní zeminou. Mám docela štěstí, že půda na mé zahradě se sice také slehne jako beton, ale je to spíš "pórobeton"
, který je s velkým obsahem písku a je tedy hodně pórovitý a se zálivkou není žádný problém. Neobsahuje skoro žádný jíl.
Ale možná jen s inertním substrátem stále neumím správně zacházet a hlavní nedostatek bude to hnojení. U těch stagnujících jilmů to také bylo lepší, když byly v polostínu pod pergolou a to přímo na zemi a ve směsi byla i nějaká rašelina a zbytky zahradní půdy z doby výkopu. Pak byly daleko aktivnější a měly nové výhony. Co je mám třetí rok v inertním substrátu a na slunci, tak se nic neděje a i při dobré zálivce s hnojivem udělají přírůstek snad jen centimetr.
Takže ještě jednou velká poklona jak tomu dubu, tak jeho pěstitelům.
Petr C