Dub Tomas

[Lukáš Sirotný]

"Přes sezónu 2018 byl strom vydatně hnojen, což lze vidět na výhonech, které dorostly až 1,5m délky. Tímto bujným růstem dochází k rychlému zavalování ran - porovnejte fotky hlavní rány na kmeni s odstupem 2 let. Rána byla ošetřena přípravkem Paraloid B27, 15% koncentrace, aby nedocházelo k dalšímu vyhnívání. Neomezený růst také přispívá k vývoji nebari - na konci srpna 2018 jsem tak mohl i lehce zapracovat na kořenech."

[Lukáš Sirotný]

"A nakonec aktuální foto stromu - tloušťka kosterních větví je již optimální a přikájená větev prozatím vypadá dobře, uvidíme v letošní sezóně. Máme před sebou ještě hodně práce, ale solidní základna je již vybudována!"

[ruda.p]

Tak jsem mile překvapen!
Jsem rád že se dostal do dobrých rukou a je vidět že nový majitel ví a jde správnou cestou
U mě by se tak dobře neměl díky momentální situaci.
Děkuji novému majiteli za pochvalu, že jsem mu přenechal kvalitní materiál, potěší to z cizích úst slyšet
Budu rád i za další následný vývoj tady na foru a že to dotáhne daleko

[Richard Jůrka]

Naprosto super vidět ten průběh i další pokračování u nového majitele

[Petr C]

Zdravím všechny,

úplně nad tím dubem slintám. Hlavně mě fascinuje, jak poslouchá potřeby majitele jako pejsek. Holt kdo umí ten umí. Sám bohužel patřím k těm, kterým se s duby zatím moc nedaří. Teprve předloni se mi podařilo vykopat a zatím udržet při životě dub - 5tikmen. Je to asi spíš experiment, do nějaké velké krásy nebo hodnoty mu dost chybí, je to spíš trs tenčích kmínků. Ale i tak z něj mám radost.

Ale chtěl jsem se zeptat na substráty. Do jakého byl dub zasazen po vykopání a jaký byl použit při přesazení do finální keramické mísy, případně jestli je taková informace k dispozici, v čem dub pěstuje pro zesílení větví a hojení ran nový majitel.
Také by mě zajímalo hnojení (čím a jak často) po vykopání a pak v keramické misce, případně opět nějaké info o hnojení od nového majitele.
Přešel jsem k všeobecnému trendu inertních minerálních substrátů, ale nemám pocit nějakého kvalitního růstu nebo zlepšení. Jilmy mě v něm přímo stagnují, ostatní stromky rostou tak nějak normálně.
Používám směs stejných dílů antuky: zeolitu: drcené žuly. Nabývám čím dál větší jistotu, že to chce přimíchat nějakou organiku, alespoň drcenou kůru.

Ale je pravda, že se stále učím a zejména v hnojení mám ještě mezery. Dosud jsem spíš stromky trápil hlady až teprve vloni se mi snad podařilo najet na správnější režim:
- každá zálivka vodou s hnojivem (běžná minerální tekutá zahradní hnojiva rozmíchaná v sudu s dešťovkou)-zjištění, že pro zbylé stromky v organickém substrátu je to asi moc časté, mě stálo život asi 3 stromků. Zpočátku bezvadně rostly, ale
asi v červenci jich najednou několik zkolabovalo.
- na povrch substrátu jsem také umístil kostky organického hnojiva domácí výroby (drcená řepka+rybí moučka+kostní moučka+rýžové otruby) - asi na půl sezóny, než mi vše sežraly kočky (budu to muset taky dát do nějaké síťky a přitlouct hřebíkem k regálu).
po tom jsem na zbytek sezóny ještě pocukroval povrch substrátu hnojivem Siforga.
- na doporučení kolegů brněnského bonsai klubu jsem ještě, tuším někdy v červenci večer, postříkal několik stromků roztokem hořké soli, prý pro svěží zelenou barvu a ozdravění. To mě stálo život dvou borovic, jednoho smrčku a jedné moc
pěkné zelkovy. Příště asi žádné stříkání, ale pouze zálivka, prý to sežehlo slunce.

Takže jsem celý žhavý dovědět se, jak se to dělá správněji nebo alespoň nějaký dobrý typ. Zatím mám po letech bohužel zkušenosti, že nejlépe je stromkům ve volné půdě, případně v misce s úplně nejobyčejnější zahradní zeminou. Mám docela štěstí, že půda na mé zahradě se sice také slehne jako beton, ale je to spíš "pórobeton" , který je s velkým obsahem písku a je tedy hodně pórovitý a se zálivkou není žádný problém. Neobsahuje skoro žádný jíl.
Ale možná jen s inertním substrátem stále neumím správně zacházet a hlavní nedostatek bude to hnojení. U těch stagnujících jilmů to také bylo lepší, když byly v polostínu pod pergolou a to přímo na zemi a ve směsi byla i nějaká rašelina a zbytky zahradní půdy z doby výkopu. Pak byly daleko aktivnější a měly nové výhony. Co je mám třetí rok v inertním substrátu a na slunci, tak se nic neděje a i při dobré zálivce s hnojivem udělají přírůstek snad jen centimetr.

Takže ještě jednou velká poklona jak tomu dubu, tak jeho pěstitelům.
Petr C

[Martin Cigánik]

Ahoj. Ten substrát, co používáš (antuka, zeolit a žula) - na to jsi přišel kde? Dneska existuje řada mnohem kvalitnějších substrátů. Určitě bych si tady načetl něco o teramolu, pemze, lávě... Substrát je pro stromy alfa a omega a myslím, že zkušení matadoři tady na fóru potvrdí, že inertní substrát není zas až tak inertní - každý do něj přidává část organiky. Někdo drcenou borku, někdo obyč substrát někdo rašelinu. Neznám nikoho, kdo by pěstoval v čistě inertním. Navíc drcená žula. Na co? V čem je benefit? Velká váha pro posilování?:-)
O substrátech toho je tady kopa. Až odzkoušíš nějaký rozumný, tak ti stromy pojedou jako blázen.
Martin

[Vladimír Touš]

Souhlasím s Martinem. Od štěrku ( klidně i zvětralé drtě žuly ) fakt bolí záda:) I ta moje, protože to taky používám jako složku substrátu.
Benefity? Přirozený zdroj makro/mikroelementů (Ca, K, Na, Si,Al... ), aerace substrátu + "nohy v suchu" = minimálně drží vodu ( frakce 5-7 mm ). A z mého pohledu - trvanlivá, místní surovina s minimální uhlíkovou stopou.
Otázka je, pro koho a pro které stromy je to vhodná příměs substrátu. Faktory: velikost stromu a jeho nároky na vláhu, frekvence zalévání, umístění stromku, ochrana substrátu před vysycháním ( viz rašeliník nový majitel ). Vliv bude mít i materiál kontejneru pro pěstování opět viz dub výše. A tady se opět přidávám k Martinovi. Metoda pokus / omyl opravdu není vhodná pro pěstování stromů = živých organizmů. Základem je poznání souvislostí a jejich využívání pro dosažení maximálního potenciálu dané rostliny.
Tedy alespoň si to tak myslím

RE: Jilmy. Výňatek z článku "Stromem roku 2011 je JILM" web Lesy ČR
Jilm horský (Ulmus glabra) má značné nároky na vláhu a nesnáší proschnutí půdy v letním období. Jeho typická stanoviště jsou na prameništích, suťových stráních a na půdách s vysokou hladinou spodní vody. V nižších polohách roste na vlhkostně příznivějších stinných svazích a v údolích. Nejvíc mu vyhovují minerálně silné, hluboké, svěží až vlhké půdy, obohacené dusíkatými látkami z organického opadu.

U jilmu habrolistého (Ulmus minor) se rozlišuje lužní ekotyp požadující vysokou hladinu spodní vody a snášející dobře záplavy a ekotyp lesostepní, který snese vysýchající mělké půdy, jsou-li dostatečně živné. Tento ekotyp někdy vytváří na svých větvích typické podélné korkové lišty.

Jilm vaz (Ulmus laevis) upřednostňuje stanoviště s vysokou hladinou spodní vody, snáší krátkodobé záplavy, ale dovede přežít i tam, kde půda v létě vyschne, ztvrdne a popraská.

Petře, jsi si jist, že Tvé jilmy netrpí suchem?

[Petr C]

Ahoj,
díky Martine a Vladimíre za odezvu.
O minerálních substrátech jsem si to tady prošel dobře. Právě zde je každý druhý příspěvek o nutné příměsi štěrku (jako ta moje drcená žula) a o obecné nutnosti použití čistě minerálních substrátů také. Když porovnám svou směs s těmi zde prezentovanými, nevidím nic, proč by měla být horší. Na teramolu kromě vzhledu nevidím nic jiného než na antuce (je to vypálený jíl, jen antuka je drcená, teramol je zpracován na frakce ještě před výpalem). Zeolit je také používán zcela běžně a četl jsem řadu názorů, které ho vlastnostmi srovnávají s akadamou s tím, že proti ní se nerozpadne mrazem. O štěrku jsem se vyjádřil výše, takže nevím v čem by měl být problém. Nedávno sem přišla korejská sanza, což je čistý drcený štěrk (pokud vím živcový) a do něj se v zemi původu i zde sází i zcela bez příměsí. Má proti té mé žule tu výhodu vyššího obsahu živce, tedy je k dispozici více dalšího výživového minerálu.
Štěrk je těžká příměs, ale kromě provzdušňovací funkce a podpory růstu kořenového vlášení ještě pomáhá bezvadně kotvit stromek v míse. Navíc se nehodlám přiřadit k pěstitelům velikých bonsají a dal jsem si hranici cca 70cm výšky stromku, ale spíš menší. To je zvládnutelné na přenášení.
Docela se ale divím vašemu údivu, právě zde (ale ne jen na Greenhornech) je mnohokrát zmíněn a zdůrazněn pouze čistý minerální substrát. Když to hodně zlehčím a zjednoduším po těch letech diskuzí o minerálním substrátu, tak se názory dělí na ty, kdo se báli dát jen minerální substrát a tedy používají minerální substrát jen jako příměs do organiky, pak na ty, kdo důsledně drží lajnu a používají čistě minerální substrát a pak jsou ti, kteří se do ničeho nehrnou jen proto, že to přišlo jako novinka, ale čekají na odezvy a první zkušenosti a výsledkem je co v podstatě říkáte, že minerální substrát není zase tak minerální a různí lidé používají do minerálního substrátu různé organické příměsi.
Nevím jak jinak než metodou pokus omyl zjistit potřeby stromku. I když zajdu za zkušenými lidmi s prosbou o radu, něco se dozvím, použiji jejich návod a radu a občas se to ukáže v mých podmínkách jako nesmysl a je po stromku. Nemyslete si, že to dělám z nějaké bezcitnosti a že mi na stromcích nezáleží. Moc mě to mrzí. Jenže víte jak to je. Každý člověk má doma jiné podmínky a tak i když dostanu radu podle nejlepšího svědomí a vědomí, tak nemusí být použitelná v mých podmínkách. A také sám z vlastní zkušenosti vidím, že lidé, pokud u nich nestojím zrovna při té konkrétní činnosti, řadu informací prostě zapomenou sdělit nebo si některé věci ani neuvědomují a dělají je pocitově a automaticky a ani si to neuvědomují a tak se to ani nedozvím.
No a k lávě a pemze, i já už jsem o nich samozřejmě slyšel
Letos mám už zdroj a tak substrát pro přesazování obohatím i o tyhle dvě složky.
A k těm jilmům, také jsem nakonec došel k tomu, že to bude přílišným suchem. Jen to člověk musí zkusit alespoň dvě sezóny aby se o něčem přesvědčil. Zkoušel jsem to uzalévat, zkoušel jsem stanoviště na vlhkém písku a v polostínu, ale nic z toho pro jilm u mě nestačí. Zkusím do substrátu přidat organiku (asi drcenou borovou kůru - napadá někoho, jak kůru podrtit na nějaké menší frakce?) a také využít i menší frakci substrátu - od 1 mm. Sehnal jsem síto na fajnovou omítku s okem 1mm a tím snad zvýším zadržení vody v substrátu.
Jinak znovu díky za odezvu a ať se vám i vašim stromkům daří.
Petr C

[Vladimír Touš]

Pro mě, jako začínajícího pěstitele, jsou nejdůležitější dvě slova. A v tomhle pořadí:

1. Proč ( př. Co je cílem mé aktivity , čeho chci dosáhnout... )
2. Jak ( př. jaký substrát mi pomůže nejlépe dosáhnout mých cílů...)

Petře, pokus- omyl je přesně tohle viz níže pasáže z tvého příspěvku. Tohle jsou zbytečné ztráty, které mě serou a které lze výrazně omezit na základě výše uvedených otázek=pochopení, jak věci fungujou.

- každá zálivka vodou s hnojivem (běžná minerální tekutá zahradní hnojiva rozmíchaná v sudu s dešťovkou)-zjištění, že pro zbylé stromky v organickém substrátu je to asi moc časté mě stálo život asi 3 stromků.
- na doporučení kolegů brněnského bonsai klubu jsem ještě, tuším někdy v červenci večer, postříkal několik stromků roztokem hořké soli, prý pro svěží zelenou barvu a ozdravění. To mě stálo život dvou borovic, jednoho smrčku a jedné moc pěkné zelkovy. Příště asi žádné stříkání, ale pouze zálivka, prý to sežehlo slunce.
- A k těm jilmům, také jsem nakonec došel k tomu, že to bude přílišným suchem.
- Sehnal jsem síto na fajnovou omítku s okem 1mm a tím snad zvýším zadržení vody v substrátu. Aneb návod, jak utopit strom .

Nakonec ale, každému z nás "odcházejí" stromky. Tady se povedlo 7 stromků "ajncwaj". Ale zase jsi se naučil něco nového. Tak vo co de.

Petře, tohle není osobní. Fakt bych si přál, abys o těch věcech víc přemýšlel před tím, než je začneš realizovat. Viz např frakce 1 mm, která ti totálně ucpe jinak vzdušný substrát.

RE Kůra:
Piniová kůra frakce 5-15 mm volně v prodeji.

Howgh

[Vladimír Touš]

@ Rudo & Lukáši,
Díky za update. Zajímavé zpravování a látka na přemýšlení...