bonsai-greenhorn.cz

Ona matka příroda není úplně hloupá a když něco dělá, tak ví proč
To listí tam nezůstává pro parádu, nebo aby nám vadilo při postřiku, ale funguje jako inhibitor růstu, takže stromy na jaře raší trochu déle (a oni vědí proč )

Ke stromku, neumím posoudit z fotek sílu větví, ale horní se mě zdají silnější než spodní.Jestli tomu ak je, tak spodní nechat silně růst.Nevím, ale ořezat všechny větve a nechat narůst nové? Není to habr, který obrazí všude.A Vládo k těm listům.Nevím s tím rašením, jestli máš pravdu. Zajdi si do bukového lesa, a uvidíš, že mladé buky mají listy a staré stromy ne.Upřesím: staré stromy pokud mají obrost i u spodu ,tak cca do 5m listy mají výše už nikoliv. Proč?

Ještě listy v zimním období chrání před korní spálou. Ale to jsou asi jen takový plky člověka,kterej se stromama živí. Jěště otázečka. Který pak potvory přezimovávají v listech na stromech? Neřek bys,že by jim byla asi trošku kosa?

Pepo, nikdy jsem neříkal, že na listech, ale psal jsem, že zimní postřik "myslím"je účinnější bez listí a řeč byla také o lámání větví vlivem sněhu.

V niektorom starsom cisle casaku Bonsai Focus som cital clanok venovany lstnantym stromom, autorom bol, ak si dobre spominam, Colin Lewis. Spominal tam zaujimvau teoriu. Vraj niektore listnace schvalne nechavaju listy na strome, a zvlast na nizsich partiach koruny. Dovodom vraj je to, aby strom na jar kez zacne rast listy zhodil a tie mu sluzia ako prirodzene hnojivo pre samotny strom. U listov v nizsej casti koruny je mensia pravdepodobnost, ze ich odfukne vietor daleko od dosahu korenoveho systemu. A vraj tie listy nizsie polozene, ktore na strome cez zimu ostavaju maju vyrazne vyssi obsah dusika. Moze to byt sposobene vyvojom stromu a zakodovane do jeho genetickej vybavy ako sposob ochrany pred obdobiami ked by na jar stromu hrozil nedostatok zivin.
Pre nas ako bonsaistov informacia malo podstatna, ale ta teoria sa mi paci. Ak by to bola pravda, tak by to znamenalo, ze stromy maju viac inteligencie a skusenosti ako by clovek od stromu cakal.

re Maroš: Tuhle teorii jsem ještě neslyšlel, ale zní zajímavě a svým způsobem i věrohodně a logicky, kdybys dohledal odkaz na ten článek ( i v papírové podobě), tak by to bylo fajn.

Jinak k tomu zimnímu otrhávání listů - my z principu listy neotrháváme (to bychom se natrhali ), ale pokud se nějaký z těchto "neopadavých" listnáčů přes zimu tvaroval, tak jsme pro potřeby lepší viditelnosti a přístupu do koruny vždy listy OSTŘÍHALI (nikdy neotrhali, pozor na poškození pupenů!) a nikdy s tím nebyl problém. Tož asi tak .

Potřeboval jsem poradit, co s bukem !!! Stromek jsem ostříhal, nafotil ze všech stran, ale zatím se rozvinula jen čilá debata na téma listí. Jediný příspěvek mi radí ořezat všechny větve kromě vrcholové, ale to se mi ale nezdá.

Nevim proc by buk neobrazel, podle mych zkusenosti obrazi jeste lip nez habr, alespon nema tendenci obrazet od paty.
Vetve na tomhle buku jsou dost nestastny hlavne dve spodni. Ja bych se rozhodne nebal z jara sestrihat, nahnojit a hodit na slunko. Ten zaklad kmene je peknej.

Imlauf Oldřich píše:Potřeboval jsem poradit, co s bukem !!! .................. ale zatím se rozvinula jen čilá debata na téma listí.

No ono to bude asi tím, že tady není zas až tak moc co radit. Nebýt to červenolistý buk, ptal bych se, co nutí lidi dolovat ze země tak mizerný materiál .

Buk je jednoznačně nejtěžší listnáč na pěstování, už jen tím, že jen vyjímečně po zaštípnutí ještě proraší pupeny (jen některé a jen jednou) - takový už zde zmiňovaý habr třeba 5-6 krát. A tady byc trochu ještě popravil Toma - jistě buk celkem slušně obráží - to je vidět v lesích na těch okusovaných, ale problém je v tom, že si obráží, kde chce ale hlavně ne tam kde potřebujem a rozhodně ne tak ochotně jako habr.

Odstranění spodních větví - problém - boule na kmeni a jizva ti v misce nikdy nezaroste - to je vidět i na tom řezu, kterým jsi "sundal" kmen.


Ale nedá mi to a taky něco přidám k tomu listí - tedy jeho barvě.

V roce 1996 (tak nějak) jsem vysel něco kolem stovky bukvic právě červenolistého buku. Z nějakých 90ti vzešlých jich 50 bylo úplně stejně zelených, jako semenáče normálního buku. Ze zbylých jsem vybral 20 nejčervenějších - no a po těch 17 letech jsou mezi nima docela podstatné rozdíly, některé nečervenají ani na slunci (listy jsou ale mnohem tmavší než u normálního buku) , některé jsou sice od jara červené , ale tak v půlce léta je to přejde a zezelenají. Ale z jednoho mám docela radost, protože jde možná o unikát - ten má listy
červeno zeleně mramorované.

No a to je asi důvod, proč se tenhle buk rozmnožuje zásadně roubováním. Semenáče totiž tu vlastnost někdy třeba i po mnoha letech ztratí.

Pokusil bych se odstranit spodní levou větev a bouli přeměnit na uro (připouštím, že na buku to není moc věrohodné). Jako pohledovka se mi díky kořenům líbí tahle strana. Zkrátit větve a udělat vrchol. Nic lepšího mě nenapadlo. Mám dva buky s červeným listím na zahradě, na jaře jsou výrazně červené a v září už tmavě zelené.